tělovýchovná zařízení

Prvním t. z. v Českých Budějovicích byla střelnice, existující již počátkem 17. století na Sokolském ostrově. Později byla několikrát přestěhována. V 70. letech 19. století vzniklo první říční koupaliště na Malši, byly postaveny první tělocvičny Sokola a Turnvereinu i některých škol. V roce 1891 bylo otevřeno na Střeleckém ostrově hřiště organizace pro hry mládeže Jugendspielhort, třetí v Rakousku. První fotbalové hřiště bylo na Střeleckém ostrově již před první světovou válkou. V období První republiky vznikl na Sokolském ostrově tělovýchovný areál Sokola I se stadionem, hřišti na fotbal, házenou, volejbal, košíkovou, tenis, kanoistickou loděnicí, nejmodernější plovárnou v republice a těsně po druhé světové válce dokončenou sokolovnou.

Roku 1946 byl otevřen zimní stadion s umělou ledovou plochou, třetí v ČSR; protože ho 1957 zničil rozsáhlý požár, byl vybudován nový s betonovými tribunami. Zastřešen byl 1967, v 70. letech měl kapacitu 8 100 diváků. V roce 1980 byla otevřena druhá krytá ledová plocha. Během 2001—2002 proběhla rozsáhlá a finančně velmi náročná rekonstrukce, po jejímž skončení se nově pojmenovaná Budvar aréna zařadila mezi nejmodernější zařízení toho druhu v České republice s kapacitou 6 421 diváků, z toho 551 míst k stání. Velikost ledové plochy je 28 x 58 m. K dominantním t. z. města patří i krytý plavecký stadion s hlavním bazénem 50 x 20 m, dětským bazénem 20 x 10 m a skokanským bazénem 12 x 10 m., vybudovaný 1967—1971. V letech 1995—1997 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. V 80. letech musela být uzavřena letní plovárna na Sokolském ostrově. V roce 1993 byla znovu otevřena po nepříliš úspěšné a proti původním plánům nedokončené rekonstrukci. Všesportovní hala s atletickým koridorem na Dlouhé louce byla postavena ze sdružených prostředků tělovýchovy, města a kraje koncem 70. a začátkem 80. let jako hlavní součást plánovaného rozsáhlejšího sportovního areálu. Velikostí hrací plochy 48 x 28 m patří stále k největším v České republice. Bohužel světlá výška nad hrací plochou nedosahuje 12 m předepsaných pro mezinárodní volejbalové soutěže. Tato tři t. z. jsou majetkem města.

Mezi další patří celkem 20 různě vybavených a velkých areálů hřišť či stadionů, 9 tělocvičen a sportovních hal v majetku sportovních klubů, Tělovýchovné jednoty Sokol a Orel. Z nich největší význam má průběžně modernizovaný fotbalový stadion na Střeleckém ostrově a stadion ve Čtyřech Dvorech s umělohmotnou atletickou dráhou. Školy všech typů mají k dispozici celkem asi 40 tělocvičen různé velikosti a 8 školních hřišť. Velmi se rozšířilo zázemí pro tenis a squash. Hlavní tenisový areál na Dlouhé louce patřící LTC byl postupně rozšířen, a to i o krytou halu. K t. z. patří rovněž střelnice na Borku a v Šindlových Dvorech, několik soukromých fitnesscenter, squash centra, kuželny, 2 udržovaná přírodní koupaliště a areál umělého kanálu pro vodní slalom v Českém Vrbném. Ve městě je i celá řada dětských či veřejnosti volně přístupných hřišť. Vzhledem k tomu že město má většinu t. z. postavenou v bezprostřední blízkosti řek, vyvolala povodeň 2002 řadu rozsáhlých a finančně náročných oprav a rekonstrukcí. V březnu 2003 byla zahájena víceetapová rekonstrukce fotbalového stadionu na Střeleckém ostrově, po jejímž dokončení se počítá s kapacitou 8 500 sedících diváků.