Šindlovy Dvory

Jméno je odvozeno od šosovního dvora, který patřil měšťanu Schintlovi. V roce 1380 byla poprvé zmíněna villa Schintlhoff jako městská ves s 10 poddanými. Do roku 1654 se počet snížil na 6 usedlostí (z nich 1 byla neobydlená), 1713 zde bylo 7 usedlostí. Roku 1843 bylo napočítáno 13 domů s 64 obyvateli. K 1850 se Šindlovy Dvory staly samosprávní obcí, ale již 1868 byly jen osadou obce Mokré; 1933 se znovu staly obcí a 1963 osadou obce Litvínovice. V roce 1900 zde žilo 175 obyvatel obou národností ve 26 domech, 1930 již 331 obyvatel (203 Čechů, 120 Němců) v 51 domech, 1991 Šindlovy Dvory vykázaly 74 domů a 242 obyvatel, 2001 již 117 domů a 321 obyvatel, v roce 2011 to bylo vlivem procesu suburbanizace dokonce 209 domů a 678 obyvatel a v roce 2021 pak 279 domů a 829 obyvatel.

Základ středověkého půdorysu Šindlových Dvorů tvoří malá obdélníková náves, kolem níž byly soustředěny všechny usedlosti. Jde o jediný případ šosovní vsi s úplně obestavěnou návsí. Ves zaujala excentrickou polohu při východním okraji katastru a současně při severním břehu Litvínovického potoka, na němž byl později napuštěn Šindlovský rybník, zasahující svým severovýchodním koutem až do návsi. Celý katastr byl asi již ve středověku rozdělen na dvě velké délkové plužiny.

Koncem 18. století začaly vznikat první usedlosti při severním břehu rybníka a také jižně od hráze. Skutečný růst však Šindlovy Dvory zaznamenaly až od konce 19. století. Nové domy včetně secesní školy čp. 40 s uplatněním hrázdění byly stavěny východně od vsi, kolem protáhlého trojúhelného prostoru při silnici do Litvínovic. Nadále se stavělo jižně od hráze. Nejpříhodnější podmínky stavebního rozvoje nabízela rozšířená cesta do Mokrého podél severní strany rybníka. Zde vznikla nesouvislá oboustranná zástavba včetně krátké příčné ulice, která byla dále doplňována ve 2. pol. 20. století. Vytvořila tak propojení s Mokrým, kde probíhal obdobný vývoj. Nová ulice řadových rodinných domků vznikala mezi silnicí do Litvínovic a polní cestou do Čtyř Dvorů, na historickém katastru Litvínovic. Jižně od silnice do Litvínovic vyrostly četné zahradní chatky. Sevřený útvar návsi byl v 90. letech narušen demolicí její východní strany.

Ještě na počátku 90. let 20. století byly Šindlovy Dvory malou vesnicí. V následujícím desetiletí se výstavba značně rozrostla severním směrem jako organická součást intravilánu. O něco mladší zástavba Pod Lesem, vzniklá 2003—2008 jižně od vsi, je již urbanisticky oddělená Litvínovickým potokem. Dostupná je jedinou komunikací od severovýchodu. Uliční osnovu tvoří zhruba obdélník, na jižní straně rozšířený.

Mezi Šindlovými Dvory a Mokrým zůstávalo poměrně velké nezastavěné území. Severně od východního konce Mokrého byly těsně před rokem 2000 postaveny první dva bungalovové domy (čp. 141, 142), 2001—2002 následovaly tři další, 2006—2007 ještě čtyři blíže k silnici. Krátce před rokem 2012 byly severně i jižně od silnice vytýčeny nové ulice a výstavba do 2015 obě vsi stavebně propojila. Takto vzniklý urbanistický celek lze považovat za Nové Šindlovy Dvory, celý se nachází na historickém katastru Šindlových Dvorů (jižní část má však domy číslovány do Mokrého). Zástavba vykazuje negativní rysy jiných suburbií, prostřední severní ulici (Vyhlídka) se však podařilo ztvárnit odlišně, v jednotném a kvalitním neofunkcionalistickém pojetí.

Nejhodnotnější zůstala severní strana návsi s prostými přízemními štítovými domy s jednoduchými branami a zmodernizovanými fasádami. Rovněž jihozápadní kout návsi byl rozrušen demolicí a využit jako skládka stavebního materiálu. Na západní i jižní straně návsi stojí jen jedna usedlost. Střed návsi tvoří kaple se zvoničkou.