Nejsevernější sídliště na Pražském předměstí označované jako V. d. 1 a postavené na přelomu 60. a 70. let na volných plochách (A. Hloušek, L. Konopka).
Asi 290 bytů vzniklo ve čtyřpodlažních domech s atypickými úpravami: zalomené řady, terasová ukončení domů, garáže v suterénu, netypově řešené bodové domy. Sídliště bylo doplněno řadovými a atriovými rodinnými domky, patřily k němu drobné prodejny, hostinec, mateřská škola, dům s pečovatelskou službou. Aby sídliště nebylo odříznuto od Pražského předměstí, posunula se původní trasa části městského dopravního okruhu – Strakonická třída – severněji a nový most přes Vltavu byl postaven oproti původnímu záměru asi 300 m po proudu. Byty 2005 využívá asi 720 obyvatel.
Ve 2. pol. 80. let 20. století bylo realizováno sídliště V. d. 2 podle návrhu Martina Timra (* 1953). Vzniklo asi 500 bytů v domech s barevnými fasádami. Samostatně stojící prodejny s možností parkování osobních automobilů na střeše tvoří protihlukovou bariéru podél Strakonické třídy. Svůj název dostalo podle návaznosti východním směrem na sídliště V. d. 1, i když je od bývalého V. d. dosti vzdáleno. V asi 500 bytech bydlelo k 2005 na 1 250 obyvatel.