protikomunistický odboj

Prvním projevem protikomunistického odboje v Českých Budějovicích bylo založení organizace Za pravdu  koncem 1948. Tvořili ji členové Junáka, kteří usilovali o pravdivé informování českobudějovické veřejnosti ohledně nezákonných skutků komunistické vlády. V srpnu 1949 byli pozatýkáni a 20 z nich odsoudil Státní soud v Praze k dlouholetým trestům. Roku 1949 vytvořili českobudějovičtí vysokoškoláci ilegální organizaci Kruh, jejímž představitelem byl Pavel Křivský, odsouzený s některými dalšími členy k dlouholetému žaláři. V září 1950 bylo v Českých Budějovicích založeno ilegální ústředí katolické dělnické mládeže Jeunesse ouvrière catholique (JOC). Na území města zřizovalo kroužky, v nichž se scházeli mladí občané Českých Budějovic, navzájem se informovali a šířili pravdivé informace mezi svými vrstevníky. Tyto kroužky pracovaly do 1953, kdy byli jejich organizátoři pozatýkáni Státní bezpečností a 1954 odsouzeni krajským soudem. Mezi členy byli i mladí učitelé, obvinění ze zneužití svého povolání a z toho, že svým svěřencům vštěpovali zásady neslučitelné s komunistickou výchovou. Řada dalších učitelů zakládala a vedla v Českých Budějovicích ilegální oddíly katolického Junáka, kde šířila mezi mládeží smysl pro skautské ideály. Také někteří českobudějovičtí umělci se snažili ustavit ilegální kroužky z řad svých kolegů a mnozí z nich skončili v komunistických věznicích.

V období 1968—1969 byly i v Českých Budějovicích zaznamenány pokusy vzepřít se totalitní moci. Jejich hybnou silou byli političtí vězni 50. let, sdružení v Klubu 231. Kromě nich se v řadě protestních akcí a prohlášení pokoušeli přispět k obnově svobody zejm. vysokoškoláci.