Maňák Jaroslav

Od 1911 působil v Českých Budějovicích jako učitel fyziky. Organizační schopnosti uplatňoval již před druhou světovou válkou v mnoha oborech (motorismus, letectví, meteorologie, ekologie) a v řadě místních zájmových sdružení. Nejvíce úsilí věnoval propagaci bezmotorového létání a sportovního letectví. Po zemřelém generálu S. Čečkovi převzal vedení Jihočeského aeroklubu, řídil župní organizaci Masarykovy letecké ligy a výstavbu letiště v Plané. Přispěl k zavedení provozu Československých aerolinií a úředně rekognoskoval terén pro další českobudějovická letiště v Dubičném, na Světlíkách a Hosíně. V prvních dnech nacistické okupace byl zatčen a vězněn v Praze – Pankráci, Buchenwaldu, Brně a Svatobořicích. Po druhé světové válce se jako důchodce vrátil do školských služeb a napomáhal technickému rozvoji v závodě Koh-i-noor Hardtmuth, v Jihočeských energetických závodech či při vedení meteorologické stanice.

Mezinárodní kongres Federace leteckých organizací (FAI) v Haifě mu 1984 udělil čestný diplom za celoživotní práci pro rozvoj letectví. Dne 20. 9. 1996 byla Regionální letecko-historickou společností Jihočeského muzea v ulici Dr. Stejskala č. 11 odhalena pamětní dvojdeska Jar. Maňáka a jeho syna Jiřího Maňáka.