Merth František Daniel

Po prvních státních zkouškách na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (obor český jazyk – francouzština) přestoupil na biskupský seminář v Českých Budějovicích a 1942 byl vysvěcen na kněze. Působil v Pelhřimově, od 1944 v jihočeské metropoli, kde byl roku 1948 zatčen a odsouzen k pětiletému vězení. Větší část trestu strávil v jáchymovských uranových dolech. Po propuštění byl zaměstnán jako vychovatel v Ústavu sociální péče v Černovicích u Tábora. Roku 1970 získal tzv. státní souhlas k duchovenské činnosti a až do své smrti vykonával kněžskou službu ve Strašíně na Sušicku.

Publikovat začal ve 40. letech, kdy debutoval jako básník (Refrigerium, 1947). Později mohly být jeho sbírky, blížící se ke křesťanskému existencialismu, vydávány v období 1966—1970, např. Na jihu království (1969), Orančina píseň (1970), a po roce 1989 výbor Ne krví býků (1992) a Zápisy (1992). Mezitím se šířily prostřednictvím katolického literárního samizdatu. Merth přispíval také do českobudějovického Archu (1969). V jubilejním roce 2015 byla v českobudějovickém kostele svaté Rodiny v ulici Karla IV. uspořádána výstava fotografií zachycující strašínskou samorostovou křížovou cestu vytvořenou F. D. Merthem 1974. Fotografie křížové cesty tvoří doprovod jeho básnické sbírky Kyrie (2015).