Hranolová věž, součást opevnění města, vsazená k hlavní hradební zdi na západní straně opevnění; zbudována v průběhu 14. století jako posílení městských hradeb.
Havraní věž
Stavba byla zahájena budováním obdélné hranolové věže dosahující do úrovně oken 1. poschodí. Bezprostředně nato byla dostavěna v celé výši tří poschodí s ochozem na vnitřní straně hradeb.
Věž s armovanými nárožími je ukončena vysokou valbovou střechou s dochovaným pozdněgotickým krovem z roku 1450 až 1451 podle dendrochronologické datace. Z konstrukce krovu jsou vysazeny tři arkýře. Jednotlivá patra rozdělovaly ploché trámové stropy. Přízemí bylo přístupné žebříkem z 1. patra. Stejným způsobem byla propojena i zbylá podlaží. Již při výstavbě věže byla místo střílen osazována gotická okna, naznačující možnou obytnou funkci. K výrazným úpravám došlo 1828, kdy byla věž upravena na byty s interiéry řešenými ve stylu pozdního klasicismu 19. století. Tehdy byl zřízen také vstup z Panské ulice a sklenuto přízemí.
Od roku 2020 je ve věži a přilehlých prostorách aktivní kulturní a kreativní centrum Rabenštejnská 2020. Prostory jsou přístupné veřejnosti.
AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma
ČECHURA, Jaroslav a Razím V. K některým aspektům vývoje půdorysu a opevnění Českých Budějovic do počátku 15. století. Památková péče 13. 1988
[s. 414.]RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst II/1. Katalog Čechy B–O, Praha 2020, s. 117.
Muk J. – Urban J. – Líbal D., 1986: České Budějovice. Rabenštejnská věž čp. 54. Stavebně historický průzkum, rukopis.