Plachý z Třebnice Šimon

Pocházel z rodiny plzeňského městského písaře Šimona Plachého († 1609). Po ukončení univerzitních studií se oženil s Marií Annou Hirschovou, dcerou českobudějovického patricie. V roce 1604 byl přijat do služeb města jako český písař.

Když koncem ledna 1611 vpadlo do Čech vojsko pasovského biskupa Leopolda V. Habsburského (1586—1632), staly se České Budějovice jedním z prvních cílů postupujících útočníků. Protože dobré opevnění města znemožňovalo přímý útok, použili Pasovští lsti. Skupina důstojníků vydávajících se za císařské komisaře přijela do města, kde přenocovala a druhý den brzy ráno chtěla pokračovat v další cestě. Časně ráno 31. 1. 1611 proto Šimon Plachý z Třebnice úředně dohlížel na předčasné otevření Pražské brány. Při vjezdu kočáru na padací most kočí zastavil a znemožnil tak uzavření brány, kterou pronikli do města pasovští vojáci ukrytí před hradbami. V nastalém zmatku bylo několik osob zastřeleno, jednou z obětí se stal i on. Do brány byly zasazeny pamětní desky se znakem bílo-červeně půleného volka a s latinským nápisem v překladu: „Simeon Plachý z Třebnice / muž slavného původu a výtečného vzdělání / někdejší zdejší občan a soudní písař / byl za náhlého vpádu pasovských vojsk do tohoto města / na tomto místě nevinně zavražděn. / Nechť jeho duše žije v Bohu.“

Roku 1663 byl památník doplněn o reliéf Nejsvětější Trojice a nápis připomínající jeho syna, jezuitu Jiřího Ostermanna Plachého (asi 1606—1664), obránce Prahy proti Švédům 1648. Při tom byla zřejmě odstraněna původní nápisová deska, která se pak našla náhodou až 1976 při bourání nedalekého domu. Roku 1995 bylo prvotní sesazení desek rekonstruováno a osazeno na nároží v místech bývalé Pražské brány. Originály desek jsou uloženy v Jihočeském muzeu.