tančírny

Tanec byl provozován zpočátku přímo v hostincích. Pro vyšší společenské vrstvy sloužil v 19. století sál U Milleretů v Hroznové ulici č. 9, kde hrála kapela řízená před 1843 ředitelem kůru J. N. Voctem. Velké taneční sály pro pořádání plesů vznikly 1869 v budově Besedy českobudějovické a 1872 v Německém domě (Dům kultury Slavie). Obliba tance mezi početně narůstajícím českobudějovickým dělnictvem vedla ke zřizování zvláštních tanečních sálů v některých hostincích, menších tanečních parketů ve vinárnách a kavárnách, ale také ke vzniku periferních „dupáren“ nižší společenské úrovně. V poslední třetině 19. století pořádalo taneční zábavy a plesy oficiálně kolem 30—40 hostinců. K nejoblíbenějším patřily např. zábavy konané v Dělnickém domě na Pražské třídě nebo v hostincích U Anděla ve Skuherského ulici č. 75, U Srdíčka na Lannově třídě č. 23, U Hromádků v Hroznové ulici č. 9, Na Rychtě v Jírovcově ulici č. 18, v Metropolu na Mariánském náměstí a U Basy v ulici Matice školské č. 4. Kolem 1890 nastala nová éra tanců, když tradiční tance ustoupily polce a valčíku. Po 1918 se prosadily moderní tance. Počátkem 20. let byla ke staršímu hostinci U Anděla ve Skuherského ulici č. 75 přistavěna nová tančírna Lucerna; pořádala spolkové plesy a zábavy, nedělní odpolední čaje a taneční kurzy (kurzy se konaly také v některých dalších tanečních sálech). Roku 1926 vznikl taneční sál Jirsíkova národního domu na Lannově třídě č. 2, 1929 sál kavárny Savoy v ulici Dr. Stejskala č. 14, 1932 sál vinárny Split v České ulici č. 41, plesy byly pořádány rovněž v sokolovně. Po 1960 bylo otevřeno několik tanečních kaváren a vináren (Malše, Regina) a s prosazováním moderních tanců vznikly rovněž četné diskotékové kluby. Nově ožily tradiční prostory Besedy a Domu kultury Slavie. Roku 1966 byl zřízen velký sál v Domě kultury Metropol na Senovážném náměstí č. 2, 1987 sál Kulturního domu Vltava na sídlišti Vltava, 1993 byla po delší době znovu zprovozněna Lucerna.