paměti

K nejstarším pamětem vztahujícím se k Českým Budějovicích patří Zápisky V. B. Juhna a kniha Biographische Skizzen od Gottfrieda Uhliga von Uhlenau (1802—1874). K pamětem mají blízko i vlastní životopisy V. Jírovce, J. N. Neumanna či vydavatele katolických kalendářů Adolfa Rodlera (1843—1912). Václav Vlček (1839—1908) uveřejnil své vzpomínky Kde Vltavu líbá Malše v revui Osvěta, paměti Jana Vratislava Želízka (1874—1938) Nevolníci otiskoval Jihočeský přehled. Idylicky zobrazil České Budějovice Adolf Štvrník (1847—1926) v populárně zaměřených Pamětech královského a horního města Č. Budějovic. Vzpomínky s názvem Budweis – Č. Budějovice. Eine Geschichte aus dem alten Österreich vydal ve Vídni Ferdinand Trinks (1893—1966). Života ve městě v době rakousko-uherské monarchie se dotýkají Alois Řežáb (* 1872) ve 3. dílu svých Vzpomínek z mého mládí, nazvaném V jihočeské metropoli, Otakar Palán (1875—1954) v Mých vzpomínkách, R. Strnad ve spisku Jak bývalo v Budějovicích na Starém Městě, Klára Heyrovská-Hofbauerová (1884—1959) v některých částech vzpomínkové knihy Mezi vědci a umělci i autoři zlomků vzpomínek ze Sborníčku Jihočeského muzea 1965 a 1966. Mezi paměti dotýkající se českobudějovického školství se řadí kniha Josefa Holečka (1853—1929) Pero s portrétní skicou biskupa J. V. Jirsíka, dokument Když vzpomínalo mládí po předčasně zemřelém Janu Votavovi (1887—1907), učitelské vzpomínky Martina Sedláka (1829—1893) Z lavice za katedru, vzpomínka Františka Mareše (1857—1943) z Jihočeského sborníku 1917, kapitola Václava Čáchy Budějovický student Emil Hácha ve sborníku Jihočech Emil Hácha a 1. díl vzpomínek historika Josefa Šusty (1874—1945) Léta dětství a jinošství. Dokumentární hodnotu má vzpomínková kniha F. Rady Když se psalo c. k. s podtitulem České Budějovice na počátku století, jejíž volné pokračování Když se psalo T. G. M. se váže především k 20. létům. Českobudějovický rodák N. Frýd podal v prvních dvou dílech vzpomínkové trilogie (Vzorek bez ceny a Pan biskup, Hedvábné starosti) zajímavý obraz života zdejších Židů od konce 19. století do druhé světové války. Dětství strávené v rodném městě vylíčili cestovatel L. M. Pařízek v pamětech nazvaných Mé cesty za dobrodružstvím a spisovatelka Z. Bezděková v dětské knize Děvčátko Zdena a moudrý pes.

Průběh státního převratu roku 1918 v Českých Budějovicích je zachycen ve svědectvích aktivních účastníků F. M. Čapka a F. Zdráhala. O národnostních zápasech vypovídají autobiografické romány Friedricha Jaksche Bodenreutha (1894—1946) a především kniha rakouského novináře Roberta Scheue (1873—1964) Wanderung durch Böhmen am Vorabend der Revolution (1919). Českožidovský autor Alfred Fuchs (1892—1941) se vrátil do města té doby v některých pasážích autobiografického románu Oltář a rotačka. K období mezi světovými válkami se vztahují paměti malíře K. Valtra s názvem Linie, interbrigadisty Leopolda Hofmana (1913—1990) Vítr dalekých cest a zčásti i A. Neumana. Svéráznosti českobudějovické němčiny se věnoval zdejší rodák, historik umění G. Fehr. Města se dotýkají i některé pasáže varovné knihy E. Flussera Krieg als Krankheit.

Protektorátní České Budějovice se ocitají v zápiscích Karla Poláčka (1892—1944) i v jeho dopisech. O tragických stránkách odsunu Němců z Českých Budějovic svědčí sborníky Slyšme i druhou stranu a Odsunuté vzpomínky (německy 1945 waren sie Kinder), vydané z podnětu českobudějovické rodiny Stegmannovy. Mnoho německých vzpomínek je uloženo ve sborníku Budweis, vydaném péčí K. A. Sedlmeyera v Německu (1979).

Z poválečných knih memoárové povahy se Českými Budějovicemi zabývali L. Stehlík v 2. dílu své trilogie Země zamyšlená, Marie Svobodová (1871—1960) v Pamětech herečky a Z. Bezděková ve vzpomínkách Můj život s knihou. V revue Souvislosti (1996) publikoval vzpomínku na českobudějovické nakladatelství Růže historik R. Sak (1933—2014), stejný autor v závěru svého života napsal obsahově i jazykově vytříbené memoáry nazvané Čekej na mne (2015). Kromě historie svého rodu, geograficky neobyčejně rozvětveného od Rokycan po Oděsu, v nich zachycuje svůj život v Českých Budějovicích v letech 1956—2014. Roku 2005 vyšlo knižní vydání pamětí spisovatele V. Mertla Časy a nečasy. V úpravě Jiřího Jakeše se 1998 objevily cyklostylem namnožené vzpomínky ševce, historika a básníka Františka Čejky s podtitulem Ze zápisníku starého pána.