Vidov

Vidov je poprvé zmíněn 1357 ve jménu Jindřicha de Biedowopole, který byl prezentován jako farář v Nákří. Podobně se ves nazývala i později (1364 de Widerpol, 1383 de Vidowa pole, 1408 Jan z Widowapole). Roku 1415 se in Widowie uvádí tvrz, dvůr a ves, 1418 se zase objevuje pojmenování in Widowiepoli (tvrz, mlýn na řece Malši), později již převážila varianta Vidov. Zdejší malý statek držel 1357—1388 Beneš, 1389 Petr, 1394 Jan z Vidova, potom Jindřich Kolman z Křikavy, 1418 Jan Tožice z Tožice, potom jeho vdova Markéta a syn Jan, 1473 Věnek Ples ze Sloupna, 1475 Václav Hůlka, potom Lev z Rožmitálu, 1478—1488 Jindřich Cinišpán z Heršláku. Konec samostatnosti znamenalo 1490 odkoupení Vokem II. z Rožmberka († 1505), po jehož smrti byl Vidov připojen k panství Třeboň, u něhož již setrval do poloviny 19. století. Ves byla vždy velmi malá, 1654 zde bylo jen 5 usedlostí. Ty zřejmě stály výhradně na jižní straně drobné ulicové návsi kolmé k toku Malše. Pouze ty také měly alespoň částečně vyvinutou záhumenní plužinu, ale většina polností byla situována jihovýchodně od vsi. Tvrz stála na severní straně návsi, v sousedství mlýna, případně ve vazbě na malý rybník. Teprve po zániku tvrze obsadily domy i severní stranu návsi. Roku 1713 zde bylo 8 usedlostí a domů, svobodný dvůr a žilo zde 47 osob starších 7—10 let, 1843 pak 9 domů a 46 obyvatel. To již vznikaly první domky podél cesty do Českých Budějovic, kde pak růst pokračoval i později. Rozvoj vsi byl ovšem pomalý, 1930 vykázala 18 domů a 98 obyvatel. K 1850 se Vidov stal osadou obce Staré Hodějovice, 1890 byl osadou obce Plav, 1924—1943 samostatnou obcí, 1943—1945 osadou obce Doubravice, 1945—1952 samostatnou obcí, 1953—1990 osadou obce Roudné, od 1990 má opět vlastní samosprávu. Roku 2001 bylo ve Vidově 48 domů (z toho 6 neobydlených) a 300 obyvatel, roku 2011 již 121 domů (z toho 7 neobydlených) a 536 obyvatel, roku 2021 pak 150 domů (z toho 6 neobydlených) a 601 obyvatel.

K velkým změnám došlo v období socialismu, kdy byl jihovýchodně od návsi postaven rozsáhlý komplex úpravny pitné vody (1960—1966) a severně od vsi vyrostly nové rodinné domy a dokonce několik panelových bytových domů. Terénní úpravy v lokalitě Kyselé louky severně směrem k Malši, po západní straně silnice do Českých Budějovic, byly zahájeny 2006. V letech 2006—2008 zde vyrostly čtyři souběžné skupiny jednotně řešených řadových domků, doplněné na severu větším domem čp. 117 (2007). Architektonicky příznivě působící celek byl bohužel do 2015 narušen dvěma naddimenzovanými dvojdomy (čp. 150—153) na severu, doplněnými do roku 2017 ještě dvěma (čp. 154—156). Další rozšiřování obytné zástavby zde územní plán z 2017 nedovoluje, i s ohledem na blízkost připravované dálnice.

Historické jádro vsi se v základních rysech dochovalo, bylo však znehodnoceno přestavbami a úpravami.