ZAVŘÍT MENU

Rožnovská brána

Jižní městská brána.

Stradonická  |  Linecká  |  Krumlovská

Založena byla asi koncem 13. století, její nejstarší podoba není známa. Nelze vyloučit, že stavba měla přibližně čtvercový půdorys s průjezdným přízemím přístupným přes dřevěný most nad Malší. Ve 14. století prošla Rožnovská brána pravděpodobně výraznější přestavbou. Dostala podobu vysoké hranolové věže na obdélném základu s delší osou orientovanou kolmo k hradbám a průjezdným přízemím. Další stavební úpravy probíhaly v 15. a 16. století, kdy bylo kromě vlastního tělesa brány upraveno a opevněno předbraní včetně mostu přes Malši. V roce 1602 měla brána podle veduty Jana Willenberga (1573—1613) podobu mohutného hranolu o třech poschodích (v posledním byly vysazeny arkýře), ukončeného vysokou polovalbovou střechou. Jednotlivá patra prosvětlovala pravoúhlá okna. Průjezd branou uzavírala vrata, pravděpodobně posílená svislým hřebenem. Přístup k bráně přes řeku byl možný pouze zvedacím mostem. Most spojoval bránu s opevněným předbraním. To nabylo v 16. století podoby mohutného okrouhlého barbakánu. Vjezd do něj byl veden po hrázi Krumlovského rybníka.

Důkladné opevnění R.b. bylo podmíněno také významem dálkových komunikací, které k městu směřovaly od zemských hranic a po kterých byla do města přivážena především sůl. Pro svoji vysokou odolnost bylo patro brány využíváno rovněž jako městské vězení.

Rozsáhlými stavebními úpravami musela Rožnovská brána projít v 17. a 18. století. V době stržení (1844) byla již nižší; poslední patro bylo odsazeno podobně jako na Železné panně a přikryto nízkou valbovou střechou. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

gotika    |   Hradební ulice    |   kat    |   Lidická třída    |   opevnění města    |   pivovarnictví    |   Pražská brána    |   Svinenská brána    |   ulice Dr. Stejskala    |   Zlatý most 

AUTOR:
Mgr. Juraj Thoma

DALŠÍ AUTOŘI:
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      HUYER, Reinhold. Aus Alt-Budweis. Budweis : [s.n.], 1912. 38 s.

    [s. 8—9.]
  •      HUYER, Reinhold. Budweis als befestigte Stadt. Waldheimat 4/11. B. Budweis. 1927.

    [s. 172.]