sport a tělesná výchova

Nejstarším, i když ne výlučně tělovýchovným spolkem v Českých Budějovicích byl Měšťanský c. k. privilegovaný ostrostřelecký sbor, založený 1578. Střelnice sboru byla původně na Sokolském ostrově, 1668 přenesena před Pražskou bránu, 1747 na pozdější Mariánské náměstí a 1875 na Střelecký ostrov. V prostorách střelnice na Mariánském náměstí byla 1858 založena soukromá turnerská škola Antona Travniczeka, jež se stala základem prvního výlučně tělocvičného spolku Turnverein, založeného 1862. Roku 1869 byl založen český tělocvičný spolek Sokol.

Od 90. let 19. století došlo zejm. z politických důvodů k rozdělení stávajících a vzniku dalších tělovýchovných spolků: 1894 Sokol Tyrš (Sokol II), 1897 Deutscher Turnverein Jahn, 1901 Dělnická tělocvičná jednota, 1909 jednota Orla. Sokol pronikl i na předměstí: 1908 založen Sokol Suché Vrbné a Sokol Mladé, 1912 Sokol Čtyři Dvory. Hlavní činností těchto spolků byla kromě prostných, pořadových a nářaďového tělocviku především turistika. Její počátky jako samostatně organizovaného odvětví spadají do 1891, kdy vznikl Spolek jihočeských turistů, pobočka Klubu českých turistů. V roce 1906 byl založen německý turistický spolek Leitersteiner, pojmenovaný podle skalní skupiny na vrcholu Kletě, česky zvané Žebřík.

Sport začal pronikat do města v 80. letech 19. století. Prvním sportovním klubem byl Eislaufverein Budweis, založený 1884, 1887 byl založen Bruslařský klub při Sokole. Dalším rychle se rozvíjejícím sportem byla cyklistika. Roku 1887 byl založen Erster Deutscher Radfahrerverein, 1894 Český klub velocipedistů a Radfahrerclub Wanderlust, 1896 vznikl Český klub velocipedistů Šumava a 1899 Deutscher Radfahrerverein Schwalbe. Zájem o organizovanou cyklistiku však rychle opadl a před první světovou válkou existoval pouze Český klub velocipedistů Podšumavan. Tenis se začal hrát 1895 na pozemku Jirsíkova gymnázia. Český Lawn Tennis Klub zahájil činnost 1900 a 1909 otevřel areál na Palackého náměstí. V roce 1900 neoficiálně existoval německý tenisový spolek, 1905 vznikl německý tenisový areál v Krumlovských alejích, 1911 byl založen Deutscher Lawn Tennis Club Budweis. Počátky fotbalu byly zaznamenány 1898—1899. Roku 1905 byl založen SK České Budějovice (hrál i pod názvem Athleticko-Footballový Klub České Budějovice) a 1912 Deutscher Sportklub Budweis, který měl hřiště na Střeleckém ostrově. Do 20. let byla hrána pouze přátelská utkání. Počátky lyžování jsou spojeny s přelomem století. V roce 1912 vznikl Český Skiklub České Budějovice; byly využívány terény v okolí města a oblast Nové Pece, zejm. svahy Smrčiny. Německý Skiklub Budweis byl založen také 1912. Šerm měl ve městě dlouhou tradici; v 70. letech 19. století byl zařazen jako doplněk činnosti v Sokole a Turnvereinu. Roku 1895 byl založen šermířský kroužek při Sokole, 1911 Šermířský odbor SK České Budějovice, 1913 pak samostatný Český šermířský klub. Lehká atletika pronikla jako doplňková činnost do Turnvereinu a Sokola v 80. letech, většinou se však jednalo o nestandardní disciplíny. Jako odvětví se etablovala až těsně před první světovou válkou v Athleticko-Footballovém Klubu České Budějovice a některých dalších klubech. Větší oblibu měla zpočátku těžká atletika, tj. vzpírání a řeckořímský zápas. Zájem byl zejm. o exhibice a ukázková vystoupení známých borců. Soustavně se rozvíjela hlavně v SK České Budějovice. Počátky ledního hokeje spadají do 1912, kdy vznikl Hockeyový kroužek. Ten vstoupil 1913 do Athleticko-Footballového Klubu. S řekou Malší a Vltavou jsou spojeny počátky kanoistiky v Čechách. První jízdy zde absolvovali hlavně cizinci a propagátoři sportu z Prahy, např. Josef Rössler Ořovský (1869—1933). Roku 1913 vznikla pobočka Českého Yacht klubu. V tomtéž roce se Český Yacht Klub České Budějovice stal jedním ze tří zakládajících členů Svazu kanoistů Království českého. Poněkud exkluzivní podobu mělo jezdectví; důstojnický sbor místní vojenské posádky pořádal dostihy na cvičišti ve Čtyřech Dvorech. Mimoto byl 1903 založen jízdní odbor Sokola I. Roku 1927 vznikla Jezdecká společnost a 1929 Selská jízda České Budějovice.

Po první světové válce se s. a t. v. rychle vymanily z válečné deprese. Dominantní postavení získal Sokol I, jenž zaznamenal velký nárůst členské základny. Vybudoval areál na Sokolském ostrově a do náplně své činnosti zařadil řadu sportovních odvětví. Nepřímo podporoval i fotbal a lední hokej. Na předměstích byly založeny další jednoty, např. 1919 Sokol Rožnov a Sokol Kněžské Dvory, 1921 jednoty Orla ve Čtyřech Dvorech a v Suchém Vrbném. Založeny byly Dělnické tělovýchovné jednoty a po jejich rozštěpení i Federace dělnických tělovýchovných jednot a Federace proletářské tělovýchovy. Kromě dvou stávajících jednot Turnvereinu byla 1930 založena i jednota křesťansky orientovaného Christlich deutscher Turnverein.

Velký rozvoj zaznamenalo lyžování. Kromě českého Skiklubu a německého Skiklubu, které měly hlavní terény v oblasti Smrčiny, se tomuto odvětví věnovalo dalších 7 korporací. Tenis se hrál v Českém Lawn Tennis Klubu na dvorcích na Palackého náměstí (od 1938 na Dlouhé louce), v Deutscher Lawn Tennis Clubu, Sokole I a dalších třech klubech. Poválečný rozvoj lehké atletiky začal především ve sdružení YMCA a SK České Budějovice. Od 1928 byli nejlepší atleti AC Stadionu, dráha byla na Sokolském ostrově, od 1935 nejlepší opět SK České Budějovice. Atletika byla zavedena jako doplňková činnost v dalších korporacích. Nejznámější byl závodník a pozdější trenér a funkcionář K. Nedobitý. Cyklistika se rozvíjela především v Českém klubu velocipedistů Podšumavan, jenž pořádal řadu závodů místního významu. Provozována byla i v řadě dalších klubů a spolků jako rekreační činnost. V roce 1938 SK Slavia Praha pořádala patrně nejdelší závod u nás Praha – České Budějovice – Praha. Na předválečnou tradici navázal i šachový sport. Nejznámější byl Klub šachistů České Budějovice. Roku 1921 byla založena Jednota Československé obce střelecké a další 4 střelecké kluby. Začátkem 30. let vznikl 1. lukostřelecký klub České Budějovice, který od 1934 sídlil v Lannově loděnici. Těžká atletika byla provozována ve sdružení YMCA, SK České Budějovice, Stráži bezpečnosti a armádě.

Házená byla zavedena v Českých Budějovicích počátkem 20. let 20. století ve sdružení YMCA, dále v Sokole I, Turnvereinu, SK České Budějovice a v Dělnické tělovýchovné jednotě Suché Vrbné. Košíková se začala hrát 1932 na středních školách, později v Sokole I a Orlu. Roku 1928 byl zaveden stolní tenis jako doplňková činnost v Českém Lawn Tennis Klubu, dále v YMCA, Deutscher Fussball Clubu Budweis, SK České Budějovice, AC Stadionu a dalších. Roku 1923 byl založen Aeroklub České Budějovice, 1926 pobočka Masarykovy letecké ligy. Zpočátku bylo provozováno bezmotorové létání, od 1935 i motorové létání. Roku 1925 vznikl Jihočeský autoklub České Budějovice. Mimoto v Českých Budějovicích existovalo 5, většinou značkových klubů.

Během druhé světové války byl rozpuštěn Sokol, Orel a řada dalších spolků a klubů. Roku 1945 byla ukončena činnost všech německých spolků a klubů a obnovena činnost většiny českých klubů a spolků. Po únoru roku 1948 došlo k direktivnímu vytvoření jednotné organizace sloučením všech tělovýchovných a sportovních klubů do Československé obce sokolské. Tam byl převeden jejich majetek a většina členské základny. Roku 1952 byla založena na pedagogické fakultě katedra tělesné výchovy a zavedeno učitelské oborové studium tělesné výchovy. V roce 1953 byl zrušen Sokol jako jednotná organizace a bylo vytvořeno 9 sportovních organizací. Roku 1957 byl založen Československý svaz tělesné výchovy, základním článkem se staly tělovýchovné jednoty a jejich oddíly. Tento systém fungoval s malými změnami až do 1989. Po 1990 došlo v tělesné výchově a sportu k převratným organizačním změnám sestávajícím jednak z obnovy některých spolků včetně navrácení části jejich historického majetku, z osamostatnění řady klubů a oddílů ze svazku větších tělovýchovných jednot, které se pak buď transformovaly v menší, nebo zcela zanikly. Nové organizačně a zejm. právnicky a ekonomicky samostatné kluby se transformovaly většinou na občanská sdružení a vrátily se k původním názvům nebo přijaly názvy nové, většinou lépe odrážející jejich zaměření. Pozici nejvíce sledovaného a dlouhodobě úspěšného sportu si udržel lední hokej. Zájmem veřejnosti a částečně i sportovní výkonností se mu přiblížil fotbal a měřeno pouze sportovními výsledky jej předčil volejbal a pozemní hokej žen. U ostatních sportů je toto období protkáno střídavými sportovními úspěchy, jejichž velmi významnou determinantou se stalo jejich ekonomické zázemí a zajištění.