Husův sbor

Byl postaven na základě rozhodnutí rady starších náboženské obce Církve československé v Českých Budějovicích ze září 1923. Po zakoupení obecních pozemků se 29. 3. 1924 začalo s hloubením základů, 20. 4. byl položen základní kámen. Stavbu provedla místní firma A. Teverného podle projektu Tomáše Šaška. Práce trvaly do poloviny července. Včetně zastřešení a instalace byla stavba H. s. dokončena 26. 9. a slavnostně otevřena 28. 9. 1924. Finanční náklady, které přesáhly jeden milion korun, uhradila dobrovolná sbírka, výtěžky dobročinných akcí a státní subvence. Do H. s. byly pořízeny varhany vyrobené místní firmou Františka Šuráta.

H. s. je koncipován jako trojlodní bazilika orientovaná k severu. Dvojici věží na severní straně pohledově vyvažuje zvýšená jižní vstupní část, která slouží administrativním účelům. Ústřední prostor o rozměrech 25 x 15 m je zakončen presbytářem, plochostropá hlavní loď má výšku 8 m. Jednoduše zařízený interiér zdobí díla Františka Bílka (1872—1941), a to sochy Jana Husa a Petra Chelčického, dále obětní stůl s reliéfem Poslední večeře Páně a rozměrný krucifix. Reliéf Kázání pod lipou, instalovaný 1957, je dílem Jana Vítězslava Duška (1891—1966). Kolumbárium za oltářem uchovává ostatky zpopelněných příslušníků českobudějovické náboženské obce církve husitské.

Kromě nedělních bohoslužeb jsou v H. s. pořádány koncerty a podobné kulturní akce; v pronajatých prostorách se k bohoslužbám scházejí rovněž budějovičtí členové Církve evangelické metodistické. Kromě Palackého náměstí má Církev československá husitská v Českých Budějovicích ještě Sbor Ježíše Krista knížete míru v Suchém Vrbném a sbory nebo modlitebny ve Čtyřech Dvorech a Rožnově.