ZAVŘÍT MENU

krematorium

Objekt se zařízením ke zpopelňování lidských ostatků, který tvoří obvykle součást areálu hřbitova.

Protože rakousko-uherské zákony zpopelňování nedovolovaly, na starších českobudějovických hřbitovech krematorium nebylo. Přičiněním místního odboru Spolku pro pohřeb žehem Krematorium a nákladem města došlo 1924—1925 k adaptaci umrlčí komory na hřbitově svaté Otýlie na krematorium se žárovištěm, pecemi a skladem koksu v přistavěné zadní části objektu; úpravu provedla místní stavitelská firma A. Teverný podle projektu městského stavebního úřadu. Provoz krematoria byl zahájen 19. 4. 1925. Zpočátku bylo prováděno kolem 50 kremací ročně. Od 30. let 20. století se pohřbívání žehem rozšířilo a po 1970 již kapacita krematoria na hřbitově svaté Otýlie nevyhovovala. Proto bylo 1975—1979 v jižní části hřbitovního areálu, mimo vlastní pohřebiště, zřízeno nové krematorium s obřadní síní. Rozsáhlý moderní objekt postavily Pozemní stavby České Budějovice podle projektu architektů J. Bendy a B. Čepka; dřevěná předělovací stěna je dílem A. Mertlové. Nové krematorium provádí kremace nejen pro České Budějovice, ale pro celý region. Počet zpopelnění vzrostl koncem 20. století asi na 94 % veškerých pohřbů, což představuje přibližně 2 500 kremací ročně. Objekt starého krematoria slouží jako kolumbárium. 

AUTOR:
PhDr. Daniel Kovář

LITERATURA:
  •      RADA, František. Když se psalo T.G.M.: České Budějovice v prvním desetiletí republiky. 1. vyd. České Budějovice: Růže, 1970. 297 s.