Matice školská

Byl založen z podnětu A. Zátky 15. 12. 1872 jako v pořadí třetí v českých zemích (vůči Ústřední Matici školské, zřízené až 1880, si vždy uchoval nezávislost). Prvním předsedou se stal školní inspektor a ředitel českého gymnázia Gustav Bozděch (1819—1902), místopředsedou profesor bohosloví v biskupském semináři Antonín Skočdopole (1828—1919) a jednatelem A. Zátka, který vypracoval stanovy podle vzoru Matice školské v Prostějově. Základním posláním spolku bylo zřizovat, vydržovat a podporovat obecné a později (od 1884) i měšťanské a reálné školy s českým vyučovacím jazykem ve městě i jeho okolí; k tomu ještě přibylo zakládání tzv. opatroven (mateřských škol). Matice školská sdružovala po ustavení asi 100 členů, za 30 let existence vzrostl jejich počet téměř na 450. Počáteční kapitál dosáhl hodnoty 13 tisíc zlatých. Činnost Matice školské finančně podporovaly především Záložna českobudějovická, Český akciový pivovar (Budějovický Budvar); vydatné byly i příspěvky z veřejných prostředků, Ústřední Matice školské a výtěžky z matičních slavností.

Spolek zřídil a financoval první českou chlapeckou obecnou školu ve městě (1873—1878), reálku (1884—1897), smíšenou obecnou školu na Lineckém předměstí (1897—1911), hudební školu (1903—1924), český učitelský ústav (1905—1914), obecnou školu v Rožnově (1912—1920) a 9 opatroven (1882—1918). Z vlastních prostředků Matice školská vystavěla i budovy reálky (1885), obecných škol na Lineckém předměstí a v Rožnově (1901, 1912) a učitelského ústavu (1907, 1911). Kromě toho se podílela na vydržování dívčí školy Kongregace Školských sester de Notre Dame u svatého Josefa, tří pokračovacích škol, průmyslové, kupecké a dívčí školy spolku Ludmila. Napomáhala též při zřizování českých škol v Rudolfově, Dobré Vodě a v Českém Vrbném a opatrovny v Suchém Vrbném.

Vyhlášené byly matiční slavnosti, pořádané rok co rok v zahradě Českého akciového pivovaru od 1899. Českobudějovická Matice školská se rozloučila s veřejností vydáním pamětní publikace a 28. 1. 1925 se dobrovolně rozešla.