Matoušek Ota (Otto)

V období 1910—1915 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů J. Loukoty, V. Bukovace, M. Pirnera, J. Preislera a v grafickém kurzu v bývalém Technologickém muzeu. Za první světové války se dostal do ruského zajetí a 1916 vstoupil do československých legií (1916). Po válce studijně pobýval v Japonsku. Po návratu do vlasti 1920 zůstal ve vojenské službě a pracoval v Památníku osvobození v Praze na umělecké dokumentaci 1. odboje. Roku 1924 se usadil v Českých Budějovicích, byl spoluzakladatelem Sdružení jihočeských výtvarníků 1925 a členem Jednoty umělců výtvarných v Praze. Za druhé světové války, v březnu 1943, jej zatklo gestapo a byl uvězněn v koncentračním táboře Flossenburg. Roku 1950 se stal členem Svazu československých výtvarných umělců, 1957 Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Vytvořil si výrazný osobní styl, založený na robustní až expresivní zkratce (především v dřevořezu) a tvarové i barevné oproštěnosti. Mimo motivy z obou národních odbojů, cykly litografií Zborov (1927) a Koncentrák (1945), jej zcela zaujala jihočeská krajina a život lidí na venkově, např. Senoseč u Vltavy (1947), Dub (1959). V pozdním období tvorby dochází k maximálnímu oproštění v obrazech rybníků a lipenského jezera, mj. Mrak nad rybníkem (1968). Jeho díla jsou zastoupena v četných soukromých i veřejných sbírkách, např. Alšovy jihočeské galerie, Jihočeského muzea. Byla mu udělena četná ocenění: vyznamenání a medaile z 1. a 2. odboje, Jihočeská výtvarná cena (1941, 1949), umělecká cena Jihočeského krajského národního výboru (1960), Řád práce (1965), titul Zasloužilý umělec (1971).