architekt
Studoval na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství Českého vysokého učení technického v Praze. Žák A. Mendla. Pracoval v projekčních kancelářích K. Chocholy v Českých Budějovicích, A. Mendla, J. Bertla a A. Heythuma v Praze. Před válkou působil v Turčianském Svätém Martině a v Pardubicích. Věnoval se projektům rodinných a obytných domů, škol, lázeňských budov, průmyslových staveb, obytného interiéru, divadelních výprav a výstavních expozic. Řadu vil a rodinných domů projektoval pro České Budějovice, ačkoliv zde od studií nežil. Roku 1933 se zúčastnil soutěže na Záložnu českobudějovickou a 1935 vystavoval se sdružením Linie. Ortodoxním funkcionalistou nebyl, většina jeho staveb má vždy alespoň variantu šikmé střechy, vedle jasných barevných obkladů používal také režné cihly, kámen i přírodní dřevo. Jeho nejvýznamnější stavbou je Haišmanův nájemní dům v Krajinské třídě č. 11 (1934) se symetrickou čtvercovou kompozicí průčelí, zdůrazněnou středovým válcovým pilířem. Ve městě dále projektoval vilu F. Podhrázkého v ulici U Jeslí č. 5 (1935), rodinný dům B. Zimmermannové v Dukelské ulici č. 70 (1935, zničen za náletu 1945), vilu V. Svobody v ulici Boženy Němcové č. 42 (1935, dnes přestavěna), Klicmanovu vilu na Dobré Vodě, Hornická č. 16 (asi 1937), vilu A. Johla v Praze-Hodkovičkách, Nad lesem č. 26 (1933) a pro známého arabistu A. Musila venkovskou vilku v Kosově Hoře č. 195 (asi 1932). V Praze na Babě projektoval rodinný dům nejprve 1939 a spolu se svou dcerou vlastnil rodinný dům, postavený 1968.