kostel Růžencové Panny Marie

Jednolodní stavba s předsíní a kvadratickým chórem s půlkruhovou apsidou nahradila prozatímní kapli z 1888, zasvěcenou Panně Marii Lurdské. Výsledkem realizace projektu vypracovaného benediktiny z pražského kláštera V Emauzích je dílo s bohatou dekorativností, čerpající z tradic byzantské a románské architektury. Zejm. četné nástěnné malby v interiéru kostela a exteriérové mozaiky v průčelí jsou jedinečnými doklady stylu tzv. beuronské školy.

Vstupní průčelí kostela respektuje linii fasád okolní zástavby. Zdůraznění hmoty kostela bylo docíleno velkoplošnou figurální mozaikou zobrazující trůnící Pannu Marii podávající růženec Kristu (1903—1904). U jejího trůnu jsou zobrazeny klečící postavy českobudějovického biskupa M. J. Říhy a zakladatele kongregace V. K. Petra, držícího v upomínku na jeho roli při založení kostela jeho model. V supraportě se nachází mozaika vítězného Krista. Tato díla jsou první samostatnou prací mozaikáře Viktora Foerstera (1867—1915), na jejich vzniku se spolupodílel též benediktinský malíř Jaroslav Pantaleon Major (1869—1936). Samotný vstup zvýrazňují kamenné pilastry s reliéfními postavami andělů. Ve výzdobě interiéru se kromě námětu Patnácti tajemství svatého růžence uplatňují četná mariánská podobenství, kterým je podřízena zejm. malířská výzdoba lodi kostela. Jedním ze zdrojů inspirace byla i prozaická legenda Julia Zeyera (1841—1901) z 1898 Zahrada Mariánská, ovlivněná martinismem. Panna Maria je také hlavním motivem řezbářské výzdoby hudební kruchty. Spolu se svatým Josefem je doprovázena zástupem 21 zemských patronů. Vedle Nejsvětější Trojice a svatého Jana Křtitele se stala námětem výzdoby vyřezávaného kazetového stropu.

Největší péči věnoval zakladatel kostela Václav Klement Petr výzdobě hlavního oltáře. Vysoké náklady na pořízení oltáře v podobě baldachýnu, bohatě zdobeného řezbami cherubů, který nesou čtyři vyřezávané korintské sloupy, musel veřejně obhajovat. Bylo mu totiž vyčítáno, že na jeho zhotovení použil příliš mnoho zlata.

V pozadí nad oltářem je umístěn rozměrný obraz Panny Marie Královny posvátného růžence, ochránkyně kongregace petrinů. Ke stranám kněžského chóru jsou přiloženy dvě boční kaple. Kaple po pravé straně slouží jako sakristie, do ní byly umístěny obrazy generálních superiorů kongregace. Kaple po levé straně je zasvěcena Božskému srdci Páně. 

V 2003 byly v kostele restaurované nástěnné malby a 2007—2010 kostelní varhany. Restaurování mozaik v průčelí provedli odborní pracovníci Fakulty restaurováni Univerzity Pardubice 2017.