odpadové hospodářství

Ve středověku byla likvidace odpadu ponechávána na vůli jednotlivých majitelů domů, opatření městské správy byla uplatňována jen výjimečně. Domovní odpad býval zpravidla spalován, ukládán v různých jámách nebo jímkách na dvorech domů, od pol. 14. století částečně vyvážen mimo hradby. Kumulace odpadů spolu s absencí hygieny a nedokonalou kanalizací často podporovala vznik a šíření epidemií. Zlepšení situace přineslo 19. století; ulicemi města projížděly nekryté vozy pro odvoz popele, které byly později vybaveny dvířky, aby se zabránilo roznášení popela větrem. Většinu popelářů, podobně jako metařů, tvořily osoby, jež z důvodu svého fyzického nebo psychického postižení nemohly vykonávat náročnější práci.

Po 1948 bylo odpadové hospodářství postaveno na nové základy. Objevila se snaha domovní odpad třídit a druhotně upotřebitelné suroviny (papír, hadry, železo, sklo) odevzdávat do sběren. Odvoz popela i ostatních druhů odpadu zajišťovaly Technické služby města Českých Budějovic pomocí zdokonalovaných popelářských vozů, které odvážely obsah popelnic a později i kontejnerů na skládky komunálního odpadu. Do 1970 skládkovalo město České Budějovice do vytěžené cihelny na křižovatce Rudolfovské třídy a Okružní ulice, kde bylo celkově uloženo přibližně 80—100 000 m³ odpadu. Od 1964 byla užívána lokalita Švábův Hrádek jako neřízená skládka a 1970—1975 došlo k její úpravě na skládku řízenou. V letech 1984—1988 sloužil k ukládání komunálního odpadu někdejší Zíkův lom u Hluboké nad Vltavou, od 1988 existovala nezajištěná skládka u Lišova, která byla 1992—1994 zabezpečena tak, aby odpovídala příslušným právním normám. V roce 2005 vyprodukovalo město 17 436,9 t směsného komunálního odpadu, jehož sběr prostřednictvím 13 411 popelnic a kontejnerů, 2 586 velkoobjemových pytlů a 608 nádob na separovaný sběr zajišťuje od 1998 společnost A. s. A. České Budějovice, s. r. o. Objemný a nebezpečný odpad je shromažďován ve sběrném dvoře v Dolní ulici.