Na Sadech

Vznikla v návaznosti na demolici městských hradeb v 1. pol. 19. století. Od stejné doby má mimořádný dopravní význam. Snad již v období pozdního středověku lze v okolí počítat s drobnější, rozptýlenou a nenáročnou zástavbou, vztahující se k zemědělskému využití ploch mimo chráněné jádro města. Trasa ulice nebyla určena středověkým, ale barokním ravelinovým opevněním. Pokud zde okružní cesta existovala již dříve, sledovala ovál starších hradeb. Výstavba ravelinového prstence zničila veškerou starší zástavbu a až do zrušení pevnosti bránila nové výstavbě. Zemědělský charakter území se pak udržel až hluboko do novověku. Teprve bourání opevnění města, zahájené 1825, umožnilo realizaci obytné výstavby městského charakteru. Jednostranná zástavba, soustředěná podél vnějšího okraje nové komunikace a kopírující půdorys barokního opevnění, byla ještě kolem 1827 složena z menších staveb. Ke konci 19. století začaly vznikat náročnější klasicistní a historizující objekty, mezi kterými vyniká zahradní vila č. 25, postavená 1859 pro Antona Eggerta (1818—1875). Společensky nejvýznamnějším objektem se stala budova Besedy českobudějovické, od 1870 český spolkový dům. Od 1871 sídlily ve vedlejším objektu U Svatého Josefa školy vedené řeholnicemi z Kongregace Školských sester de Notre Dame. V 19. století byla postavena i nárožní budova č. 23, nazvaná podle Karla Haase (1815—1871) Haasenburg, ve které byl 1871—1897 německý učitelský ústav. Ten vystřídalo lékařské sanatorium a posléze byla budova přestavěna na úřadovny okresní nemocenské pojišťovny, změněné 1955—1957 na Polikliniku sever.

Objekt Eggertovy vily, od 1946 využívaný pro účely Jihočeské vědecké knihovny, byl podle projektu Atelieru 8000 dostavěn 1993 i s novým křídlem pro obslužné provozy.