ZAVŘÍT MENU

Jírovec Vojtěch

hudební skladatel a divadelní kapelník žijící ve Vídni

Gyrowetz Adalbert

* 20. 2. 1763, České Budějovice
† 19. 3. 1850, Vídeň

Podle Jírovcova vlastního životopisu z 1846 byl jeho otec Vojtěch Jírovec st. (1721—1791) regenschori v českobudějovickém děkanském kostele. J. V. byl hudebně nadaný, učil se zpívat, ještě v dětském věku se naučil hrát na housle a varhany. Hodiny generálbasu bral u místního varhaníka, skladatele J. Štěpanovského. Během studia na českobudějovickém piaristickém gymnáziu začal komponovat serenády, chrámovou hudbu a smyčcová kvarteta. V Praze studoval dva roky filozofii, pak práva. Jejich studium nedokončil, ale právnické a jazykové schopnosti a hudební nadání mu umožnily střídavě praktikovat úřednickou a hudební aktivitu ve službách různých vysoce postavených osobností i svobodné skladatelské povolání. Z Prahy odešel nejprve do služeb Františka hraběte Fünfkirchena v Chlumu u Třeboně a v Brně, kde měl úspěch se svými prvními symfoniemi, a pak do Vídně (1785), kde rovněž dosáhl jako autor uznání a seznámil se s F. J. HaydnemW. A. Mozartem. Po letech cestování (Itálie 1786—1789, Paříž 1789, Londýn 1789—1792, působil také jako Haydnův sekretář) navštívil 1793 Prahu a České Budějovice a vrátil se do Vídně, kde se po jmenování skladatelem a kapelníkem Dvorního divadla 1804 usadil trvale. Zatímco do té doby skládal hlavně instrumentální hudbu (asi 40 symfonií, smyčcová kvarteta a další komorní hudbu, klavírní sonáty a taneční skladby), která vycházela i tiskem, po 1804 se věnoval nejvíce komponování oper, singspielů a baletů pro potřeby vídeňského dvorního divadla. Nejúspěšnější byl Der Augenarzt (1811); v českém překladu J. K. Chmelenského vyšel Oční lékař v Praze (1833). Obliba jeho scénických i instrumentálních děl u vídeňského publika trvala do 20. let 19. století, kdy již byl jeho styl, založený na brilantní, ale poněkud povrchní nápodobě F. J. Haydna, pociťován jako anachronismus a vysloužil mu přezdívku „božský šosák“. Do výslužby odešel 1831, konec života prožil v ústraní a v chudobě za podpory mladší generace skladatelů, např. Giacoma Meyerbeera (1791—1864). České Budějovice navštívil zřejmě víckrát, přímé doklady však chybějí. Komponoval až do konce svého života. Jako jediný z českých skladatelů v emigraci přispěl 1843 šesti českými písněmi do Věnce F. Škroupa (Praha 1844). V roce 1846 složil slavnostní kantátu Vyjasni každý truchlé líce k uvítání českobudějovického biskupa J. O. Lindauera

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

hudba a hudební život 

AUTOR:
PhDr. Martin Horyna Ph.D.

LITERATURA:
  •      JÍROVEC, Vojtěch Matyáš. Vlastní životopis Vojtěcha Jírovce. V Praze: Topičova edice, 1940. 148 s.

  •      PLETZER, Karel. Hudební skladatel Vojtěch Jirovec a České Budějovice. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1963, roč. 32, č.1-2, s. 72—76. ISSN 0323-004X.

    [s. 72—76.]
  •      SIMPSON, A. Gyrowetz, Adalbert. In: The new Grove dictionary of music and musicians. Vol. 7, Fuchs-Guyzelev. 2nd. ed. London: Macmillan Publishers, 1995. s. v-xxx 874 s.

    [s. 870—871.]
  •      ŠTĚDROŇ, Bohumír. Jírovec Vojtěch. In: Československý hudební slovník osob a institucí. Svazek prvý, A-L. 1. vyd. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1963. 853 s.

    [s. 613—614.]