divadelní herec a režisér, syn herce a divadelního ředitele Jana Hurta (1854—1921)
Po působení u kočovných divadelních společností od 1895 byl 1906—1925 členem Národního divadla v Praze, kde převzal po odchodu Jaroslava Kvapila i vedení činohry (1919—1921). Od 1921 se věnoval pedagogické činnosti na konzervatoři v Praze, byl šéfrežisérem Československého rozhlasu.
V období obnovy činnosti Jihočeského národního divadla 1945—1947 zde působil jako umělecký ředitel. Po skončení sezony 1946—1947 uvolnil místo ředitele, ale nadále zůstal režisérem a hercem činohry. Při režijní práci se věnoval zejména české a ruské klasice.
Premiérou hry I. Rachmanova Neklidné stáří (6. 11. 1950), v níž vytvořil hlavní postavu profesora Poležajeva, ukončil aktivní uměleckou činnost. Naposled vystoupil v Jihočeském divadle jako host 1958 v roli Dubského v Našich furiantech L. Stroupežnického. Pracoval také s ochotníky v Želči a Táboře. Roku 1953 mu byl udělen Řád práce.
AUTOŘI:
Jiří Černý
Mgr. Silvie Vojíková
ČERNÝ, Jiří. Opony a horizonty Jihočeského divadla. České Budějovice: Jih, 1998. 150 s. ISBN 80-901921-8-1.
KOŽÍKOVÁ, Alena. Boj o Jihočeské divadlo: 1919—1946. 1. vyd. České Budějovice: Růže, 1970. 234 s.
[s. 175—189.]