ZAVŘÍT MENU

protinacistický odboj

Aktivní činnost organizací, skupin i jednotlivců z řad obyvatelstva, směřující proti okupačnímu režimu v Protektorátu Čechy a Morava 1939—1945.

První organizovanou odbojovou skupinou v Českých Budějovicích byla Obrana národa, složená z vlasteneckých důstojníků v čele s brigádním generálem Bedřichem Neumannem (1891—1964), předchozím velitelem dělostřelectva 5. pěší divize. Místní skupinu vedli generál Václav Volf (1893—1942), popravený 24. 11. 1942, a podplukovník K. Klapálek, jemuž se jako jedinému podařilo včas uprchnout. V první vlně zatýkání členů Obrany národa v srpnu a září 1939 uvízl zpravodajský důstojník, štábní kapitán Miroslav Chlajn (1904—1943), který v únoru 1943 zahynul v Osvětimi. V druhé vlně zatýkání počátkem 1940 byla Obrana národa téměř rozbita. Kromě bývalých důstojníků se gestapo zajímalo o členy Sokola, legionáře a příslušníky inteligence, z nichž se mnozí účastnili činného protinacistického odboje. Sokolové vybudovali ilegální skupinu Jindra, která na čas zastoupila Obranu národa. V roce 1941 zatklo gestapo členy sokolského odboje, z nichž byl v Táboře popraven Josef Beránek (1897—1942), starosta Sokola v Rožnově. Tím zanikla samostatná odbojová činnost v českobudějovické župě Husově. Další odbojovou skupinou, vzniklou na přelomu 1939—1940, byli tzv. prstýnkáři. V jejích řadách bylo mnoho poštovních a železničních zaměstnanců i poddůstojníků. V 2. pol. 1942 byla českobudějovická skupina zlikvidována. Železničáři, vedení výpravčím Vratislavem Novotným (1902—1942), později popraveným, prováděli sabotážní akce, obstarávali údaje o transportech a shromažďovali zbraně. V odboji působili i zaměstnanci pošt, mezi nimiž hrál důležitou úlohu revident Vladimír Wildt (1902—1942). Stranou nebyli ani hasiči, jejichž odbojové hnutí vedl Vojtěch Trost, a místní skupina Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ), zvaná národní odboj. Prakticky ve všech odbojových skupinách byli zastoupeni učitelé. K nejvýznamnějším náleželi R. Strnad, V. Hlaváč František Houska, kteří zahynuli v Osvětimi. Ze 179 zatčených jihočeských učitelů jich 57 zahynulo, 16 bylo zastřeleno v Táboře včetně J. Stejskala.

Komunistický odboj přecházel do ilegality pod vedením Josefa Altrichtera (1901—1973). V roce 1939 se obětí zatýkání stali členové Svazu mladýchNárodního hnutí pracující mládeže, protože nedodrželi zásady konspirace. Ústřední výbor Komunistické strany Československa pověřil organizací ilegální sítě na jihu Čech Václava Štětku (* 1912), který vytvořil krajské vedení. Spojení s ústředím obstarávali František Křížek (1901—1941) a Karel Aksamit (1897—1944). Zatčené pomáhal usvědčovat Štěpán Keri (1913—1942), který padl do rukou gestapa 1941 a byl mučen. V únoru a březnu 1941 bylo v okrese České Budějovice zatčeno přes 100 komunistů, mezi nimi Karel Lavička (1910—1942), instruktor pro vesnické organizace a středoškolský profesor Karel Šatal (1915—1942). Činnost většiny stranických buněk kromě některých podnikových a vesnických byla ochromena či zničena, spojení s ústředím bylo přerušeno a těžiště činnosti se přeneslo na Písecko a Táborsko.

Heydrichiáda poznamenala všechny složky protinacistického odboje, činnost ožila až ke konci války. Komunisté, vedení R. Burešem, připravovali ustavení Krajového národního výboru. Také občanský, nekomunistický protinacistický odboj, v němž pracovali Leopold Hájíček mladší (1899—1974), okresní hejtman Stanislav Mareš, Václav Piloušek (1910—1985) a další, se podílel na přípravách národního výboru; plukovník F. Vávra velel skupině Jihočeská vojenská oblast. Odboj vyvrcholil 5. 5. 1945, kdy Krajový národní výbor po jednání s Němci převzal správu města i okresu do svých rukou. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

druhá světová válka    |   politické poměry 

AUTOR:
PhDr. et PaedDr. Jiří Dvořák Ph.D.

LITERATURA:
  •      BOSÁK, Josef. Persekuce jihočeských učitelů za okupace. In: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1974, roč. 11, č. 3., s. 148—154. ISSN 0862-5417.

  •      KONEČNÝ, Marián. Táborská cesta smrti. Vyd. 3. Tábor : Okresní výbor Českého svazu protifašistických bojovníků, 1985. 125 s

  •      PECHA, Miloslav, VONDRA, Václav a ŠMÍD, Stanislav. Protifašistický odboj 1938—1945 na Českobudějovicku. České Budějovice: Okresní výbor Českého svazu protifašistických bojovníků, 1986. 203 s., [86] s. obr. příl..

  •      PECHA, Miloslav a VONDRA, Václav. Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození: 1939—1945. 1. vyd. České Budějovice: [s.n.], 2004. 278 s., [20] s. obr. příl. ISBN 80-239-3727-8.

  •      PECKA, Jindřich. Tady skončila válka--: historické reportáže o roce 1945; Křeč: povídky - Praha 1975. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, 2005. 150 s. ISBN 80-86260-45-3.

  •      SLÁDEK, Oldřich. Krycí heslo: svoboda : hnutí odporu v jižních Čechách. 1. vyd. České Budějovice: Nakladatelství České Budějovice, 1967. 333 s.

  •      DVOŘÁK, Jiří et al. České Budějovice pod hákovým křížem. Druhé vydání, v Mladé frontě první. Praha: Mladá fronta, 2016. 287 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-204-4034-1.