ZAVŘÍT MENU

modlitebny

Samostatné budovy, popř. zvláštní místnosti určené k veřejným bohoslužbám a ke shromažďování věřících, obecný název pro bohoslužebné prostory nekatolických církví a náboženských společností.

sbory

V Českých Budějovicích vznikaly od konce 19. století.

Modlitebna Církve bratrské byla otevřena 1906 v ulici Jindřicha Šimona Baara. Českobratrská církev evangelická si vybudovala 1929 sborové středisko s modlitebnou a učňovským domem na Lannově třídě, od 1959 pak vlastní sborový dům v ulici 28. října, v němž se od konce 19. století do 1945 nacházela modlitebna Německé evangelické církve augsburského vyznání. Církev československá husitská si 1924 postavila modlitebnu na Palackého náměstí (Husův sbor). Po 1945 byly postupně zřizeno i 5 dalších sborových domů, z nichž dodnes náboženským účelům slouží modlitebny: ve Čtyřech Dvorech (Husův dům, ulice U Výstaviště), v Suchém Vrbném (Sbor Ježíše, knížete míru, ulice Vítězslava Nezvala), v Rožnově (Betlémský sborLidická třída), (další 2 modlitebny byly v Rudolfově a v Nemanicích). Členové Církve evangelické metodistické nemají ve městě doposud vlastní stálou modlitebnu. Od 30. let se jejich modlitebna postupně nacházela v upravených či pronajatých prostorách v ulici U Černé věže, v Kanovnické ulici, v Biskupské ulici a v Jeronýmově ulici; v současnosti k bohoslužbám využívají pronajaté místnosti v Husově sboru. Církev adventistů sedmého dne si 1936 vybudovala vlastní modlitebnu v ulici Fráni Šrámka, ale v souvislosti se zákazem činnosti církve (1952—1957) jim byla zabrána i modlitebna Zpět ji adventisté získali až 1989 (1991—1993 byla přestavěna a její kapacita zvýšena na 200 míst). Apoštolská církev otevřela koncem 80. let 20. století své církevní středisko a modlitebna v Riegrově uliciBratrská jednota baptistů si zřídila svou modlitebnu v areálu Arpidy v ulici U Hvízdala.

Své modlitebny ve městě měla rovněž židovská komunita: první modlitebna se nacházela až do počátku 16. století v ulici U Černé věže a po pogromu v roce 1505 byla vysvěcena na kapli sv. Markéty; 1887—1888 byl poblíž Franckovy cihelnyPekárenské ulici vybudován nový židovský hřbitov s modlitebnou (1896) a na Lineckém předměstí nová synagoga. Po 1945 se židovská obec dočasně scházela v modlitebně v Jírovcově ulici a jako židovská modlitebna sloužila 1928—1970 také místnost v domě v Biskupské ulici. Ostatní církve a náboženské společnosti působící dnes v Českých Budějovicích se scházejí v soukromých bytech či najatých prostorách. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

náboženské poměry    |   Židé 

AUTOR:
doc. PhDr. Miroslav Novotný CSc.

LITERATURA:
  •      Adresář města Českých Budějovic. Roč. 1. 1948. Praha: Orbis, 1948. 1 sv. (přeruš. str.).

    [s. 46.]
  •      KUDRNÁČ, Václav. Úplný adresář hejtmanství Česko-Budějovického: soudní okresy Česko-Budějovický, Hlubocký, Lišovský, Trho-Svinenský a veškeré politické obce a osady. V Turnově : Nákladem Václava Kudrnáče, [1904]. 295 s.

    [s. 44—47.]
  •      TOUL, Jan. Jubilejní kniha Českobratrské evangelické rodiny k 150letému jubileu tolerančního patentu 1781-1931. V Čes. Budějovicích: nákladem vlastním, 1931. 308 - XVI s.

    [s. 22—26.]
  •      Pamětní kniha náboženské obce Církve československé v Českých Budějovicích (rukopis v archivu českobudějovického sboru Církve československé husitské).