staročeský politik
Vystudoval filozofickou fakultu pražské univerzity a právnickou fakultu univerzity ve Vídni, kde se stal předsedou Českomoravského studentského spolku a vůdcem zdejších slovanských vysokoškoláků. Po návratu do Prahy se habilitoval 1849; roku 1848 se zde podílel na činnosti Slovanské lípy. V letech 1849—1853 přednášel na univerzitě. Roku 1854 se přestěhoval do Českých Budějovic, kde si otevřel advokátní kancelář. Po vydání Říjnového diplomu (1860) nastoupil úspěšnou cestu politického vůdce budějovických Čechů. Roku 1861 byl zvolen poslancem zemského sněmu a odsud kooptován do říšské rady. Jako aktivní stoupenec Riegrovy politiky působil 1871 v komisi zemského sněmu pro vypracování fundamentálních článků. V období 1865—1876 zasedal v českobudějovickém obecním výboru a několik let také v okresním výboru. Byl předsedou Besedy českobudějovické (1862—1883), stál u zrodu Městské spořitelny (1856) a Záložny českobudějovické (1864), podílel se na činnosti Českého politického spolku a Matice školské.
Po odchodu z Českých Budějovic 1883 pracoval na ředitelství Hypoteční banky v Praze a ještě ve svých 72 letech zde pomáhal při zakládání Národní jednoty pošumavské (1884).
AUTOR:
Mgr. Leoš Nikrmajer
75 let Česko-Budějovické záložny: [1864-1939]. České Budějovice: Česko-Budějovická záložna, 1939. 155 s.
[s. 120—122.]