Richter Jan Gustav

Není přesně známo, kdy se usadil v Českých Budějovicích, kde se přiživoval jako příležitostný herec. Zhotovil si vlastní první amatérský fotoaparát, se kterým pořizoval především záběry krajiny a občas i portréty. Jeho práce vzbudily velkou pozornost na první výstavě řemesel pořádané v Českých Budějovicích 1852. Svoji první fotografickou dílnu otevřel 1853 ve svém bytě v Široké ulici č. 5. Věnoval se portrétní fotografii, snímky dokonce koloroval akvarelovými nebo olejovými barvami. Jeho nabídka byla velice široká. Zhotovoval portréty na skle, voskovaném plátně a kopíroval malby; poskytoval jakési první reprografické služby. R. J. G. svůj ateliér několikrát přestěhoval. Živnostenské oprávnění získal až 1863. V té době sídlil Na Sadech, na místě dnešní Polikliniky sever. Na dvoře domu postavil prosklený pavilon, v tisku označovaný jako skleněný salon. Vybavil jej na svou dobu moderním zařízením. Především koupil velký fotografický přístroj, který mu umožňoval pořizovat i skupinové snímky s velkým počtem osob. Salón byl opatřen výměnnými pozadími a závěsy, jejichž pomocí mohl regulovat intenzitu pronikajícího denního světla. Ve své době se jednalo o jediný takový fotoateliér na jihu Čech. V důsledku rostoucí konkurence musel brzy zlevnit ceny svých služeb a hledat práci i za hranicemi města. Koncem 1874 opustil České Budějovice. Nadále se však věnoval fotografii. Kromě portrétních fotografií se dochovala např. fotografická dokumentace Pražské brány před demolicí 1867, dokumentace Německého domu (Dům kultury Slavie) z 1873 a fotografie Eggertovy vily.