pranýř

V Českých Budějovicích stál velký kamenný pranýř uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. již ve středověku, výslovně je zmíněn 1391. Sloužil k mírnějším trestům za činy proti mravopočestnosti, klení, urážky na cti apod.

Odsouzenci byli připoutáni k železným kruhům v dříku pranýře a za svá provinění po určitou dobu vystaveni posměchu a odsouzení veřejnosti. Někdy byl trest zostřen šleháním metlou. Podoba a umístění pranýře jsou známy z publikace M. Schichelia Puteus aquarum viventium z 1665. Jeho součástí byl zvonec k svolávání obyvatel v době nebezpečí. Po rozhodnutí o výstavbě Samsonovy kašny na náměstí byl pranýř 1719 odstraněn a nový postaven před radnicí v podobě prostého dřevěného sloupu. Protože i pranýř měl sloužit k reprezentaci města, bylo voláno po jeho nahrazení kamenným. Úřední souhlas k výměně byl získán až 1766. Magistrát si měl vybrat ze tří návrhů kameníka Martina Brože. Všechny představovaly profilovaný pilíř s kamennou kapličkou se zvoncem, zakončený soškou Rolanda s taseným mečem. Není známo, kterému návrhu dal magistrát přednost. Nový pranýř sloužil svému účelu do vlády Josefa II. (1741—1790), kdy byl v rámci jeho reforem odstraněn. Z rozebraných kamenů byly údajně postaveny lávky v stromořadích.