městské vsi

Krátce po založení města 1265 věnoval král Přemysl Otakar II. Českým Budějovicím Stradonice (Rožnov), které předtím směnil s vyšebrodským klášterem. Tržní osada (Novum Forum) tak poklesla na poddanskou ves. K ní postupně přibývaly další vesnice v nejbližším okolí. Doba a způsob jejich nabytí nejsou známy. V roce 1380 patřily městu na pravém břehu Vltavy vedle Rožnova také Mladé, Stará Pohůrka, Suché Vrbné, Hlinsko, Dubičné, Vesce a Vráto, na levém břehu Litvínovice, Šindlovy Dvory, Haklovy Dvory a České Vrbné. Město je považovalo za svůj majetek odedávna, ale do zemských desek bylo 12 městských vsí zapsáno až 1505 po souhlasu krále Vladislava II. Jagellonského (1456—1516).

V 16. století začaly České Budějovice přikupovat další vsi i ve vzdálenějším okolí, aby získaly nové poddané a navíc povinné odběratele městského piva, jichž ubývalo zakládáním pivovarů na statcích drobné šlechty. Kolem 1510 byly koupeny obě poloviny Roudného a ves Dolní Vesce u Římova. Roku 1523 byla od Mikuláše Stupenského z Houžné odkoupena jeho tvrz u Haklových Dvorů i s příslušenstvím, 1543 vložilo město do zemských desek díl Ohrazení, Hlincovou Horu a Mokré, 1544 koupilo od Václava Metelského z Feldorfu část Doudleb a s nimi vsi Straňany a Strážkovice, 1545 ves Čejkovice od Jana Ekharta z Urtvínovic (1557), 1548 od Adama Řepického ze Sudoměře a na Řepici část vsi Dasného a od Jiřího a Kryštofa Kořenských z Terešova zaniklou tvrz Doubíčko a díl Branišova, 1554 stateček Lhotka na Sviní louce, 1560 Řevňovice od Jiřího z Protivce, od Melichara Kolikreitara ves Srubec. Ve vsích Ohrazení, Nedabyle, Kamenný Újezd, Slavče, Todně a Dolní Vesce vlastnilo město jednoho nebo několik poddaných.

Další rozšiřování pozemkového majetku Českých Budějovic umožnily výhodné nákupy konfiskovaných statků nekatolické šlechty. V roce 1620 byl městu podřízen Rudolfov (znovu od 1656), 1623 byly stejně získány Dubné, Koroseky, Třebín a Olešnice, z nichž Koroseky a Olešnice byly opět prodány. Městské panství 1654 tvořily vsi Rožnov, Litvínovice, Roudné, Čtyři Dvory, České Vrbné, Haklovy Dvory, Šindlovy Dvory, Mokré, Mladé, Stará Pohůrka, Dubičné, Vráto, Hlinsko, Suché Vrbné, Třebín, Dubné, Branišov, Čejkovice, Dasný, Ohrazení (České Ohrazení), Strážkovice, Nedabyle, Srubec, Doudleby, Straňany, Dolní Vesce, Kamenný Újezd, Řevňovice (u Strážkovic), Todně, Vesce (Na Berkverku u Rudolfova), Slavče, Dobrkov (u Keblan), Kněžské Dvory, Hlincová Hora (Pffaffendorf), Branišov, Kondrač (vsi uváděny v pořadí podle berní ruly). Toto městské panství se tehdy dělilo s městským panstvím pelhřimovským o 15. místo podle počtu vsí v rámci celého Prácheňského a Bechyňského kraje a stejné postavení si udrželo i k 1757.

Od 2. pol. 17. století se České Budějovice hospodářsky vzmáhaly a mohly přikupovat i menší panství. Roku 1687 prodal městu Lukáš Antonín Kořenský z Terešova statek Černý Dub spolu s Planou a Homolemi a 1692 také statek Ostrolovský Újezd s Dvorcem, Jedovary, Veselkou, Lhotou, Čeřejovem, Třebčí, Bukvicí a Dobrkovem. V roce 1727 České Budějovice znovu koupily od Adama Jana Hungera statek Olešnice a 1736 jim měšťan Jan Putschegel prodal statek Doubravice. Proti předchozímu stavu patřil 1757 k městskému panství v Čejkovicích a Dasném jen díl, v Kondrači nic, nově přibyly vsi Homole a Planá a městečko Rudolfov. Roku 1843 přibyly jen nově vzniklé vsi Dobrá Voda a Černý Dub. Vedle toho patřilo městu i několik poddaných v dalších vsích: Strážkovice, Todně, Slavče, Kamenný Újezd, Čejkovice, Dobrkov. Před zrušením nevolnictví 1781 představoval majetek Českých Budějovic 3 statky, 47 poddanských vesnic a jejich částí, 10 hospodářských dvorů a 7 mlýnů. Patentem z 4. 3. 1849 se staly z městských vsí samosprávné obce a z poddaných svobodní majitelé zděděné půdy.