ZAVŘÍT MENU

Mlýnská stoka

Částečně umělý vodní tok, původně boční rameno Malše, využité k napájení hradebního příkopu jako součást opevnění města.

Mühlbach

Odbočuje z Malše nad Velkým jezem. Původně protékala širokými meandry až k stávající Novohradské ulici. Nad Senovážným náměstím býval jez (tzv. Špitálský), který vzdouval vodu na mlýn na zpracování grafitu. V místech u budovy pošty přibírala Mlýnská stoka vody Dobrovodského potoka Hlinského potoka, odvedené až na přelomu 19. a 20. století novým korytem nad železniční tratí. Podél hradeb byla příkopem zpětně spojena s Malší. Nad ústím do Vltavy poháněla Zadní mlýn (v těsném sousedství Předního mlýna na Vltavě). Před první světovou válkou byla nad ulicí U Tří lvů upravena do pravidelného koryta, čímž vznikl základ podoby Vrchlického nábřeží. Ve 30. letech 20. století byla nad železniční tratí vybudována ochranná hráz a vtok do stoky byl opatřen stavidly. V rámci regulace řeky Vltavy byla její výústní trať prodloužena s využitím částečně zasypaného a upraveného původního koryta Vltavy. Při přestavbě městské elektrárny na teplárnu v 50. letech byla Mlýnská stoka zkrácena. Již od 20. let prosazovaný záměr zakrytí koryta na Senovážném náměstí byl uskutečněn v 60. letech v souvislosti s výstavbou Domu kultury Metropol

AUTOR:
Ing. Jiří Heřman

LITERATURA:
  •      TRILČ, František. Říční úpravy v Č. Budějovicích. In: Jihočeská technická práce. České Budějovice: Odbor Spolku československých inženýrů, 1938, 279 s.