Zátkové

Kořeny rodiny Zátků sahají až do 17. století a jsou spjaty s historií Písku, Jindřichova Hradce, Velešína, Českých Budějovic i dalších měst a obcí. Do Českých Budějovic se Zátkové dostali 1813, kdy se sem z Velešína přestěhoval Matouš Zátka (1778—1869) s manželkou Markétou Zátkovou a zařídili si zde obchod s obilím v ulici Dr. Stejskala. Do vypuknutí druhé světové války působili budějovičtí Zátkové jako politikové či podnikatelé většinou ve městě, někteří z nich se v souvislosti se svou činností odstěhovali do Prahy. Za druhé světové války byli Zátkové pronásledováni: část jejich rodinného majetku byla zabavena, někteří z nich byli vězněni nebo museli opustit město. Po únoru roku 1948 část rodiny přesídlila do Švýcarska a do Kanady, kde žijí doposud.

Mezi nejvýznamnější členy rodu Zátků, kteří měli vazbu na České Budějovice, vedle A. Zátky patřili: Jan Zátka (1802—1881), profesor náboženství, syn M. Zátky. Vystudoval teologickou fakultu v Praze a po vysvěcení na kněze 26. 8. 1827 působil krátce v Písku, od 1828 ve Velešíně. Dne 11. 9. 1838 byl jmenován suplujícím, pak řádným profesorem náboženství na gymnáziu v Jindřichově Hradci, kde od 1848 vyučoval i český jazyk. Za své smýšlení blízké B. Bolzanovi a za racionální pojetí učebnice Biblických dějin, označené za závadnou, byl poslán 1859 na nucený odpočinek. Přestěhoval se do Českých Budějovic, kde se 1862 stal zakládajícím členem Besedy českobudějovické a v témž roce vydal i filozofický spis Všeobecný názor světa.

Hynek Zátka (1808—1886), syn M. Zátky, politik a podnikatel. Po absolvování filozofické fakulty pražské univerzity pracoval od 1830 v Českých Budějovicích u inspekce potravní daně, o tři roky později jako úředník okresního kamerálního úřadu. Roku 1848 se stal členem Národní gardy a podnítil založení místní Slovanské lípy. Po odchodu z okresní finanční správy vybudoval první strojní mlýn v Březí u Boršova. Od 1861 pokračoval v politické činnosti jako zemský poslanec za venkovský okres České Budějovice, který zastupoval až do 1878. Zároveň byl 1861—1865 členem městské rady. Patřil mezi zakladatele Besedy českobudějovické a dvakrát byl zvolen předsedou Obchodní a živnostenské komory.

Ferdinand Zátka (1845—1901), podnikatel, syn H. Zátky. Vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci a právnickou fakultu pražské univerzity. V roce 1872 založil v Českých Budějovicích cukrovar a 1876—1883 byl členem výboru Obchodní a živnostenské komory. Později se přestěhoval do Prahy, kde založil továrnu na potraviny Doktor Ferdinand Zátka, a. s. v Karlíně, k níž patřila sodovkárna, pekárna, výrobna hořčice aj. provozovny. Konal časté obchodní a turistické cesty po Evropě a na jedné z nich ve Francii zemřel.

Dobroslav Zátka (1859—1946), podnikatel, syn H. Zátky. Po absolvování místní německé reálky pokračoval ve studiích na technice ve Vídni, která nedokončil. Vykonával praxi ve Steffensenově továrně ve Zlaté Koruně a 1883 převzal po bratru Ferdinandovi vedení pekárny v Krajinské třídě.

Roku 1885 založil s bratrem Vlastimilem Zátkou (1851—1907) výrobu sodové vody a limonád, o dva roky později i továrnu na těstoviny v Březí u Boršova. V. Zátka se věnoval obchodu po svém otci a později převzal jeho mlýn v Březí. Stál u zrodu firmy Bratři Zátkové v Českých Budějovicích a spolupodílel se na zřízení pekárny a sodovkárny v Březí. V období 1891—1896 zasedal ve výboru Obchodní a živnostenské komory a 1901 převzal vedení karlínských závodů po bratru Ferdinandovi.

Vlastislav Zátka (1887—1964), politický a společensko-kulturní činitel, syn A. Zátky. Vystudoval právnickou fakultu pražské univerzity a po návratu do Českých Budějovic si otevřel advokátní kancelář. Roku 1936 byl zvolen za Národní sjednocení do obecního zastupitelstva. Byl předsedou správní rady Městského muzea a Besedy českobudějovické, od 1939 starostou Záložny českobudějovické. Za okupace mu německé úřady zabavily jmění ve prospěch říše a byl vyhoštěn z města. Proslul též jako mecenáš umělecko-kulturních podniků, sám vlastnil rozsáhlou sbírku uměleckých předmětů a obrazů. Jeho první manželkou byla spisovatelka Marie Pujmanová (1893—1958).

Miroslav Zátka (1890—1980), průmyslník a národohospodář, syn D. Zátky. Vystudoval Českou techniku v Praze, po první světové válce se podílel na vedení závodu Monopol Bratři Zátkové, s. r. o., a stal se předsedou a. s. Doktor Ferdinand Zátka v Karlíně. Za druhé světové války byl z Českých Budějovic vyhoštěn a jeho majetek zabavily německé úřady. Po válce žil s rodinou v Praze.