Jihočeská vědecká knihovna

Shromažďuje, uchovává, zpracovává a zpřístupňuje knihy a jiné nosiče informací, poskytuje bibliografické a informační služby, slouží současně jako městská knihovna.

Potřeba vědecké knihovny, která by shromažďovala a poskytovala odbornou a vědeckou literaturu, se objevovala již po první světové válce. Propagátorem této myšlenky byl zejm. J. Lomský, který se snažil pro tuto ideu využít zákona 430/1919 Sb. o veřejných knihovnách obecních. Roku 1927 znovu zveřejnil své představy v Ročence Vlastivědné společnosti jihočeské.

Dlouholeté úsilí o vybudování vědecké knihovny vyvrcholilo dne 1. 8. 1945 vznikem Jihočeské vědecké knihovny, 1950 přejmenované na Státní studijní knihovnu dr. Zdeňka Nejedlého. Prvním ředitelem byl Jan Bartovský, kterého 1949 vystřídal Mirko Riedl (1920—2013). Z původního umístění v Lamezanově vile (U Zimního stadionu č. 3) v areálu továrny Koh-i-noor Hardtmuth přesídlila do Eggertovy vily architekta J. Sandnera v ulici Na Sadech č. 27, kde byla v květnu 1948 po zformování základního fondu otevřena pro veřejnost. Ten byl zpočátku budován z darů a konfiskátů, po 1948 byly do knihovny převedeny knihy zaniklých spolků a organizací (okresní učitelská knihovna, Obchodní a živnostenská komora, včelařský spolek, německé školy). Po 1950 byly převedeny do knihovny fondy zrušených církevních řádů a institucí, knihovna Instituto di cultura italiana sezione di České Budějovice a Alliance française de České Budějovice. V roce 1958 se sloučila s Krajskou lidovou knihovnou a společně působily pod novým názvem Krajská knihovna (s výjimkou 1960—1962, kdy se nazývala Okresní knihovna) s více než 70  000 nezpracovanými a téměř 98  000 zpracovanými knihami a 800 tituly domácích i zahraničních časopisů. Tím byla vytvořena jediná veřejná knihovna pro obyvatele města a okresu, která se dělila na oddělení nákupu a zpracování knih s depozitáři ve Zlaté Koruně a Vyšším Brodě, vědecké oddělení v Eggertově vile s půjčovnou, čítárnou novin a časopisů, studovnou a hudebním oddělením, metodicko-bibliografickým oddělením a dvěma půjčovnami pro dospělé a pro děti a mládež (obě v Riegrově ulici č. 3). Ředitelkou byla jmenována Jiřina Houdková (1918—2003), která knihovnu vedla do 1974. Její nástupkyní se v letech 1975—2012 stala Květa Cempírková (* 1948). Od 1.10. 2012 se stal ředitelem knihovny Ivo Kareš (* 1964).

V období 1959—1969 pracoval při Krajské knihovně soubor Divadla poezie, sestávající z více než 30 členů, převážně studentů. V budově knihovny uvedl 65 literárních pořadů.

Od 1979 působila knihovna pod názvem Státní vědecká knihovna v Českých Budějovicích, který byl 2001 po převodu na Jihočeský kraj změněn na Jihočeská vědecká knihovna. Knihovna zajišťuje služby čtenářům prostřednictvím Odboru služeb: v ulici Na Sadech č. 27 sídlí oddělení pro dospělé a mládež, oddělení pro děti a oddělení pro knihovny okresu České Budějovice; na Lidické č.1 je půjčovna a katalogy, oddělení automatizace, oddělení bibliograficko-informační služby a studoven, oddělení periodik, hudební oddělení, zajišťující i služby pro zrakově postižené, a regionální oddělení s vlastní studovnou (asi 25 000 knih, 250 titulů současných periodik), kde také vznikla elektronická publikace Kohoutí kříž, zahrnující ukázky německé lyrické poezie a prózy ze Šumavy. Pobočky provozuje Jihočeská vědecká knihovna na sídlištích Šumava (ulice Jana Opletala č. 20), Vltava (Jizerská ulice č. 4), v Suchém Vrbném (Železničářská ulice č. 12) a v Rožnově (Lidická třída č. 24). V klášteře Zlatá Koruna je umístěno oddělení rukopisů a starých tisků (historické fondy) se studovnou a badatelnou. Areál kláštera byl 1980—2000 součástí knihovny a byla zde stálá literární výstava Písemnictví v Jižních Čechách. Odbor knihovnictví a odborného vzdělávání zajišťuje poradenskou a konzultační činnost pro knihovny Jihočeského kraje a regionu České Budějovice, organizuje školení pro své zaměstnance a odbornou veřejnost. Jihočeská vědecká knihovna pracuje v automatickém knihovnickém systému ARL, je napojena na síť internet, umožňuje přístup do českých i zahraničních databází a provozuje on-line služby pro uživatele. Knihovna doplňuje a zpracovává i mimořádné fondy, např. knihy svázané do umělecké knižní vazby od významných českých i zahraničních knihařů, sbírku grafiky a sbírku exlibris. Tyto sbírky pak prezentuje na výstavách v prostorách Jihočeské vědecké knihovny. Příležitostně také vydává díla regionálních autorů nebo bibliografie.

Roku 2002 postihly obě hlavní budovy povodně, zatopeno bylo 1 900 m² plochy do průměrné výšky 1,70 m. V důsledku záplav bylo zcela zničeno asi 150 tisíc svazků odborné literatury a ročníků periodik. V následném období prošla knihovna rekonstrukcí, fondy byly doplněny z darů a nových nákupů. V letech 1986—1993 spolupracovala Jihočeská vědecká knihovna s Atelierem 8000 na řešení rekonstrukce a dostavby budov knihovny Na Sadech. Projekčně a stavebně dokončena byla pouze stavba skladu a administrativní budovy Na Sadech, původní č. 26 (kolaudace 1993). V letech 1996—1999 proběhla rekonstrukce Eggertovy vily a zahrady a do budov Na Sadech se přestěhovala všechna pracoviště, oddělení pro dospělé a oddělení pro děti z Riegrovy ulice č. 3. Prázdné prostory byly předány jako historický majetek městu České Budějovice, opět rozděleny na dvě budovy a prodány.