rok 1918

Předzvěstí blížících se převratných událostí v Českých Budějovicích byla velká demonstrace asi 5 000 občanů na Mariánském náměstí 14. 10., kde z balkonu bia Grand promluvili A. Kříž a O. Svoboda. Řečníci se otevřeně vyjadřovali o zřízení samostatného československého státu. Dne 17. 10. byla na schůzi v Dělnickém domě na Pražské třídě ustavena Socialistická rada. A. Träger zde navrhl ustavit Národní výbor podle pražského vzoru. V pátek 25. 10. se v loveckém salonku kavárny U Volbrechtů ustavil prozatímní komitét zástupců 6 českých politických stran, jehož členové se rozhodli prohlásit se za Národní výbor, jakmile se jim dostane potřebných informací z Prahy.

V pondělí 28. 10. mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne zachytil poštovní úředník F. M. Čapek telegram, z něhož vyrozuměl, že v Praze byl vyhlášen samostatný stát, a ohlásil to lidem shromažďujícím se už na náměstí Přemysla Otakara II. V pět hodin odpoledne se prozatímní komitét přeměnil na Národní výbor. Tvořili jej František Ebel (1881—1940), František Folpracht (1864—1939), F. Hromada, Tomáš Janovský (1870—1954), A. Kříž, Augustin Mráz (1888—1960), Stanislav Nový (1886—1972), Václav Pavlík-Sychra (1874—1921), Rudolf Procházka (1889—1945), O. Svoboda, Bohuslav Šulc, Josef Träger (1881—1944), A. Zátka a F. Zdráhal. Posledně jmenovaného, středoškolského profesora, zvolili předsedou, F. Ebela tajemníkem.

Členové Národního výboru se dostavili nejdříve k okresnímu hejtmanovi a jejich jménem mu A. Zátka oznámil, že přebírají správu města do svých rukou. Pak se odebrali k starostovi J. Taschkovi, jemuž Zátka sdělil totéž. Čeští obyvatelé města, kteří se v počtu několika tisíc shromáždili na náměstí, strhávali německá označení ulic a symboly rakouské státní moci. Rozjásané davy táhly pak k budově okresního hejtmanství v ulici 28. října, kde dosáhly nahrazení rakouského znaku prapory v národních barvách. Všechno proběhlo v klidu; jedinými násilnostmi byly dvě pouliční inzultace. Večer se na náměstí dostavilo velké množství občanů s lampiony. Nejprve kdosi z okna hotelu Slunce zahrál na křídlovku národní hymnu a potom ke shromážděným promluvili ze stupňů Samsonovy kašny A. Zátka, F. Zdráhal, O. Svoboda a F. Ebel. Téhož dne vyšla zvláštní čísla novin Pondělí, Hlas lidu a Jihočech se zprávou o ustavení samostatného státu. Nazítří byly ve městě vylepeny plakáty oznamující ustavení Národního výboru a vybízející obyvatelstvo k zachování klidu. O pořádek v ulicích se starali sokolové. Národní výbor po dvoudenním jednání přiměl starostu J. Taschka a celé dosavadní obecní zastupitelstvo k rezignaci. Dne 30. 10. tak převzala správu města do nejbližších voleb dvanáctičlenná správní komise v čele s A. Zátkou. Osm českých členů do ní povolal Národní výbor, zbývající čtyři zastupovali místní německy mluvící obyvatele. Mezitím na náměstí složila zdejší vojenská posádka slavnostní přísahu věrnosti novému státu. A. Zátka pak sdělil shromážděným občanům výsledek jednání. I ostatní úřady přešly po zásahu Národního výboru do českých rukou.

Ve dnech 6., 17. a 18. 12. 1918 uvítali Českobudějovičtí italské, francouzské (později i ruské) legionáře a 20. 12. prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (1850—1937), který se ve městě zastavil při návratu z exilu. Za silné sněhové vánice přijel z nádraží na radnici, kde ho pozdravil A. Zátka s biskupem J. Hůlkou. Noc strávil v železničním vagonu na českobudějovickém nádraží a další den pokračoval do Prahy.