sídliště

Myšlenka budování sídlišť, která by řešila bytové problémy ve větším rozsahu, ožila po druhé světové válce. V Českých Budějovicích byla sídliště budována 1950—1990. Mimo ně se stavělo pouze na menších, po městě roztroušených staveništích, a to zděné i panelové bytové domy, tzv. výstavba bytů v rozptylu. Investorem byl stát, zastoupený Jihočeským krajským národním výborem a Krajskou investorskou organizací, s rozvojem výstavby i bytová družstva. Generálním projektantem byl Stavoprojekt České Budějovice, generálním dodavatelem Pozemní stavby České Budějovice. Pro družstva projektoval Drupos.

První sídliště ještě s cihlových typovými domy ve stylu socialistického realismu bylo vybudováno v 50. letech na Pražském předměstí v okolí Čéčovy ulice. Panelovým domům předcházel na přelomu 50. a 60. let tzv. Experiment, montovaný dům v Mánesově ulici blízko řeky Malše. Autory byli J. Benda a Dalibor Bílek (* 1921). Základem pro hromadnou bytovou výstavbu se ale staly celomontované domy, postavené na počátku 60. let na Lidické třídě v okolí náměstí Jiřího z Poděbrad podle návrhu B. Böhma. Jejich základní nosný systém byl z příčných železobetonových panelových stěn, stavěných v osových vzdálenostech 3,60 m. Tyto domy byly po konstrukční stránce přímým předchůdcem typů, které se v různých obměnách udržely ve výstavbě až do 1990. Typové byty byly sestavovány do sekcí: řadových, koncových, později i rohových. Skladba sekcí tvořila dům. Kromě bytových domů byly typizovány i školky, jesle, pavilony základních škol, energocentra. Typové projekty byly centrálně schvalovány, projekty sídlišť byly projednávány s krajským národním výborem a tehdejším Federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj. Role architekta se za těchto okolností omezovala na vytvoření zastavovacího plánu, na koordinování projektů a na projekty některých netypizovaných staveb. Podmínkou bylo dodržení technicko-hospodářských ukazatelů vyjadřujících rozsah bytů, občanské a technické vybavenosti, počty obyvatel na hektar (tzv. hustota) a stanovujících průměrné náklady. V nákladech bylo uvažováno pouze s částí potřebných ploch pro parkování automobilů, zbytek se měl realizovat v objektech patrových hromadných garáží v blíže neurčené době. To spolu s prudkým rozvojem individuální automobilové dopravy po roce 1990, vedlo k neutěšené dopravní situaci, která na sídlištích není stále vyřešena.

Šedesátá léta byla již zcela ve znamení panelové výstavby. Na stavbě se prováděly pouze základy a montáž objektu z panelových dílců. Při dobré organizaci byla používána tzv. proudová metoda výstavby. Tímto způsobem se začalo stavět na Lidické třídě, odkud se výstavba přesunula na Pražské předměstí. Stavělo se zčásti na plochách uvolněných demolicemi, zčásti na volných plochách. Východně od Pražské třídy bylo postaveno sídliště U Pekárenské, západně, v blízkosti staroměstského hřbitova, vzniklo Pražské sídliště (dříve sídliště Pařížské komuny). Nejsevernějším sídlištěm v této oblasti bylo sídliště Voříškův dvůr – 1. část, realizované na přelomu 60. a 70. let.

V 70. letech byla výstavba sídlišť přesunuta na levý břeh Vltavy do Čtyř Dvorů, kde se stavělo na volných plochách a rozšiřoval se obvod města. Prvním bylo sídliště Šumava (dříve Vítězný únor), situované západně od stávajících rodinných domků. Následovalo sídliště Vltava rovněž na volných plochách na severním okraji Čtyř Dvorů mezi starou silnicí směr Hluboká nad Vltavou a novou levobřežní komunikací. Dalším a zatím posledním sídlištěm na levém břehu bylo sídliště Máj na plochách bývalého vojenského cvičiště mezi sídlištěm Šumava a lesem Bor.

Ve 2. pol. 80. let se sídlištní výstavba ještě jednou vrátila na Pražské předměstí, kde bylo u Strakonické třídy realizováno sídliště Voříškův dvůr – 2. část. Po 1995 byla obnovena výstavba na plochách sídliště Máj v blízkosti Větrné a Branišovské ulice. Bytové domy zde již byly opět zděné‚ éra panelové výstavby sídlišť skončila.

Podle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 žilo na sídlištích, tedy převážně v panelových domech, 42 045 obyvatel, téměř 45% obyvatel města (93 715 obyvatel). 

Od roku 2010 se postupně realizuje sídliště Luční jez na levém břehu Vltavy.