Slepé rameno

Původně bylo nad jezem u kapucínské valchy spojeno s Vltavou a říční ramena tak vytvářela skutečný ostrov (Sokolský ostrov). V pravém rameni byl šikmý dřevěný jez, který vzdouval vodu na Přední mlýn. Nad jezem u mlýna byla od 1899 sokolská plovárna. Při přípravě říčních regulací před první světovou válkou se zachování Slepého ramene jako významné součásti panoramatu města stalo předmětem společného požadavku vlastníků domů a pozemků a Klubu Za staré Budějovice, na jehož základě byl projekt regulací řek přepracován. Při realizaci regulací 1927—1931 byl hlavní průtok Vltavy převeden do nového koryta s válcovým jezem a elektrárnou. Boční (tzv. mlýnské) rameno bylo přehrazeno širokou zemní hrází u Předního mlýna, skrze níž byl umožněn pouze občasný průtok litinovým potrubím s uzávěrem. Novou úpravou soutoku a zrušením jezu u valchy byly nad ostrovem odvedeny přímo do Vltavy i vody z Malše. Při výstavbě hráze bylo zasypáno téměř celé koryto pod mlýnským jezem, pouze jeho část byla upravena do vyústění Mlýnské stoky. Samotný jez se stal součástí břehového opevnění levého břehu ramene. Celý levý břeh byl spolu s ostatní plochou Sokolského ostrova, původně položenou mnohem níže, během několika let postupně zavážen zeminou až do stávající úrovně.