architektura 2. poloviny 20. století a počátku 21. století

Zpočátku byl výrazně ovlivněn politickými poměry, teprve od 60. let se začaly projevovat vzory světové architektury, omezované však ekonomickými a materiálovými možnostmi. Počáteční léta byla podřízena poválečné rekonstrukci s ideologizovaným budovatelským elánem, ve formách tradujících modernismus První republiky. Z té doby se dochovala např. hlavní budova Jihočeských mlékáren (1948) na Rudolfovské třídě od Stanislava Tobka (*1907). Padesátá léta pak byla charakteristická historismem těžkopádných dekorativních forem nadnesené socialistické monumentality. Do tohoto období patří: Dům sportu na nároží Lannovy třídy a Jeronýmovy ulice (patrně nejlepší stavba té doby), projektovaný 1954 Miroslavem Fenclem (*1921) a B. Böhmem, dále škola v Nerudově ulici z 1957 podle návrhu Lumíra Švece (*1921) a Ludvíka Sýkory a obytný soubor s vybaveností mezi Nádražní třídou a Lipenskou ulicí z 1953 od J. Škardy. Příjemné měřítko má obytný dům s obchody, členěný obloukovými vstupy, v Čéčově ulici z 1954 podle návrhu M. Fencla. Ryze utilitární jsou obytné soubory v ulicích Komenského, Generála Svobody, Čechově, Polní a Otakarově. Socialistický realismus jako oficiální styl trval jen asi 5 let. Jeho monumentální klasicizující tendence se projevily zvláště v soutěži na uspořádání Senovážného náměstí, které souviselo s novým Krumlovským mostem přes Malši z 1954 (na němž výtvarně spolupracoval L. Sýkora) a který umožnil obchvat historického jádra mezi severem a jihem města ulicí Na Sadech. Budova Katastrálního úřadu na Lidické třídě č. 11, dílo L. Sýkory z 1957—1959, je jednou z posledních staveb socialistického realismu.
Roku 1964 došlo k uzavření jižní fronty Senovážného náměstí Domem kultury ROH (Dům kultury Metropol) od Zdeňka Staška (1927—2013), O. Kubíka a Františka Šulce (1908—1979).

Šedesátá léta byla významná otevřeným návratem k předválečné tradici. Takovým byly např. železobetonové tribuny zimního stadionu s detailem síťových žeber oblých nároží ještě z 1959. Roku 1962 vznikla administrativní budova Pozemních staveb architekta O. Kubíka s monumentálním kamenným průčelím konkávního tvaru do Žižkovy třídy. Na křižovatce Staroměstské ulice a Pražské třídy byl postaven 1959—1964 podle projektu B. Böhma, J. Škardy a Bohumila Jarolíma (*1927) tzv. Koldům, inspirovaný předválečnými tendencemi kolektivního bydlení s hotelovým stravováním a službami, doplněný biografem, které v té době oživila podobná stavba v Litvínově. Proti Mariánskému náměstí vystupuje zde nárožní desetipodlažní dominanta na betonových pilířích, připomínající soudobé Le Corbusierovy Unite’s, se dvěma sedmipodlažními křídly pavlačových bytů. Byl to zároveň první panelový dům s příčným systémem nosných stěn. Dalším kolektivním domem byl tzv. Experiment, postavený 1964 podle návrhu J. Bendy na rohu Mánesovy ulice a Lidické třídy č. 5 a č. 7, který byl jako typový stavěn i v jiných městech. Na asanaci Lidické třídy vznikly v 60. letech obytné soubory panelových domů technicky čistého výrazu s prosklenou stěnou schodiště: obytný soubor Modrá hvězda z 1965 od J. Bendy, dále soubor mezi náměstím Jiřího z Poděbrad a ulicí L. M. Pařízka z 1964 od B. Böhma a od téhož autora skupina domů mezi Nádražní třídou a ulicí Jindřicha Plachty. Ve Čtyřech Dvorech byly 1963—1965 postaveny vysokoškolské koleje podle J. Bendy, na Lidické třídě vznikla 1964 kavárna Regina s bufetem od B. Böhma a v Krumlovských alejích 1971 drobná, ale skladebně výrazná přístavba planetária k hvězdárně, práce L. Sýkory. Architektonicky významné je řešení Stavoprojektu (stávající Finanční úřad), budovy deskové formy, obložené prosklenými závěsnými panely, postavené 1964—1969 v ulici F. A. Gerstnera č. 1, dílo A. Hlouška a L. Konopky, a plavecký stadion z 1965—1971 s působivou střechou ve tvaru hyperbolického paraboloidu podle B. Böhma, inspirovaný pravděpodobně Stubbinsovou Kongresshalle v Berlíně.

Pro 70. léta je charakteristická kostka zootechnických disciplín Vysoké školy zemědělské ve Čtyřech Dvorech z 1972 od L. Konopky a A. Hlouška a nová městská dominanta Poliklinika jih z 1978 od Stanislava Víta (*1926). Škola v Kubatově ulici s reliéfy L. Konopky a centrum vybavenosti Družba, soubor 3 budov nákupního střediska, služeb a kulturního střediska (poslední nebylo realizováno), s podzemním zásobováním a ocelovým krytým chodníkem podél Pražské třídy s drobnými prodejnami, byly postaveny 1975 podle projektů L. Konopky a A. Hlouška. Přestavba secesní restaurace U Volbrechtů (1975) na Dům politické výchovy (dnes Jihočeská univerzita) byla realizována podle návrhu L. Sýkory a Bohdana Sovy (*1942). Muzeum dělnického revolučního hnutí z 1975, záměrně koncipované jako všeobecné kulturní zařízení (dnes Jihočeská vědecká knihovna), je prací kolektivu Jana Maláta (*1928). Oblé cihelné tvary telekomunikační budovy na Pražské třídě vznikly 1975 jako dílo Jiří Koutského (*1944) a Jana Kozla (*1940). Obchodní dům Prior na Lannově třídě z 1976—1979 navrhl Antonín Běhal. Nekonvenčně volně a prostorně pojali J. Benda a B. Čepek návrh krematoria z 1964, postaveného 1979. Do historického jádra byla po demolici lázní při Mlýnské stoce postavena při vyústění Kanovnické ulice podle J. Škardy z 1979 Krajská politická škola, stávající sídlo Konzervatoře. Skupina objektů Krajského výboru Komunistické strany Československa, po roce 1989 budova státních úřadů a českobudějovického magistrátu, v Mánesově ulici č. 3 byla realizována 1979 podle projektu O. Kubíka. V té době se také rozvíjela skupinová výstavba rodinných domů: atriové domy u Voříškova dvora, řadové domy v Rožnově a na Dobré Vodě.

Následující 80. léta jsou reprezentována hotelem Gomel, další městskou dominantou vysokou 62 m, z let 1978—1982 od J. Škardy, J. Bendy a L. Erbana, dnes přestavěný jako hotel Clarion. Dále je to komplex budov Jihočeského biologického centra Československé akademie věd z 1975—1985 od A. Hlouška a Vladimíra Zdvihala (*1949) a objekt pošty při centru vybavenosti Družba z 1982 podle návrhu L. Konopky. Z 1985 pochází cihelná všesportovní hala na Dlouhé louce, dílo J. Škardy a Jiřího Týry (*1922).

Koncem 80. let se projevil odpor k strohému modernismu, který se zvláště v domácích podmínkách panelové technologie a úsporných opatření projevil jako zaostalý. Snaha po změkčení forem, výraznější členitosti, působivém detailu, návrat k lidskému měřítku a příklad postmodernismu vedly k obnově účinných klasických prvků: štítu, oblouku, členění oken, symetrii průčelí, vertikalitě, šikmým střechám apod., a to nikoli napodobením, ale moderní citací. Jednou z prvních realizací byla přístavba šaten učiliště v Žižkově třídě z 1986 podle projektu Michaela Fidry (*1957).

Devadesátá léta bezprostředně po politickém a ekonomickém převratu byla ve znamení narůstajících investorských aktivit a nových technologických i materiálových možností, které se projevily architektonickou invencí. Ještě 1989—1990 vznikla budova autobusového nádraží od L. Erbana (zbořena 2005) a budova Pragoprojektu v Čechově ulici z 1990, navržená Petrem Keilem (*1943). Téhož roku byla dokončena dostavba a rekonstrukce Jihočeského divadla v ulici Dr. Stejskala č. 19 od Zdeňka Vávry (1927—2000) a kolektivu. Fádnost sídliště Vltava oživilo u mostu přes řeku Fitness centrum Pouzar z 1991 kombinací segmentové a pultové střechy, dílo J. Stříteckého a M. Krupauera. Denní stacionář Arpida U Hvízdala z 1993 je dílem Vlada Miluniče (*1941) a Jana Línka (*1948) a letní plovárna na Sokolském ostrově 1993 byla realizována podle návrhu L. Konopky. Bytový dům na rohu ulice Fráni Šrámka a Kostelní ulice z 1993 je dílem J. Stříteckého, z téhož roku pochází i kostka pavilonu kavárny s obchodem a veřejnými záchody při ústí Kanovnické ulice do ulice Na Sadech od Zdeňka Urbance (*1953). Podle návrhu Igora Čepka (1932—1992) vznikl 1995 bezbariérový integrovaný bytový dům v Pekárenské ulici. Hotel Máj z 1993 je prací B. Sovy a Petra Fialy (*1959). Lannovu třídu oživil vysoký řád průčelí administrativní budovy Jihočeské energetiky z 1993, práce L. Erbana, a Rudolfovskou třídu akcentuje vysoká cihlová budova Státního okresního archivu z 1996 od Karla Zusky (*1954). Kontrast staré fasády s hladkou dokonalostí skla a technickým detailem představuje modernizace nárožního domu z 1994 na rohu Lannovy třídy a Jeronýmovy ulice pro Českou spořitelnu podle návrhu Dagmar Polcarové (*1961) a L. Erbana, podobně jako obchodní středisko v ulici Karla IV. z 1997 od Z. Urbance. Autorem přístavby České národní banky Na Sadech 1995—1997 je Jiří Skalický (*1953). Aranžovaný protiklad starého s novým použili při dostavbě České spořitelny na rohu Pražské třídy a Čéčovy ulice z 1993 D. Polcarová a L. Erban. Protihlukový koridor podél Mánesovy ulice a na mostě Kosmonautů z 1997 je od Jiřího Brůhy (*1959). Ještě výraznějším kontrastem v prostředí působí rekonstrukce a dostavba Československé obchodní banky z 1995 na Lannově třídě z Atelieru 8000 J. Stříteckého a M. Krupauera, vysoce technicistní stavba působivé konstrukční skladby a interiéru. Prostý uzavřený hranol skladů Jihočeské vědecké knihovny Na Sadech z 1993 od J. Stříteckého vnáší do prostoru hlavní třídy velkoměstské měřítko. Nárožní budova České pojišťovny při ústí Pražské třídy do Mariánského náměstí z 1995 od D. Polcarové, J. Brůhy a L. Erbana, tvoří protipól asi o 30 let staršího Koldomu. Manželé Dvořákovi, Naděžda (*1939) a Antonín (*1935), navrhli přístavbu a rekonstrukci v jižní části Domu kultury Metropol včetně interiérů (1989), dále rekonstrukci a přestavbu pavilonů gynekologie (1993) a patologie (1995) v nemocnici. Zajímavá je cylindrická administrativní budova Vodních staveb Bohemia na Okružní ulici (1996) podle projektu Ladislava Nováčka (*1967). Podobnou formu oblého nároží má budova Jihočeské plynárenské ve Vrbenské ulici z 1994 od Jiřího Myslivečka (*1962), který projektoval i přestavbu kavárny Regina (1994) jako kultivovaně působící kostku ze skla a kamene pro Českou spořitelnu na Lidické třídě. Na nároží Pražské třídy a ulice Karoliny Světlé 1995 vzniklo nové obchodně ekonomické centrum Budějovického Budvaru, rozměrná budova ze zaobleného modrého skla (2003 doplněná o křídlo návštěvnického centra) od Pavla Hraby (*1954) a Ateliéru EIS. Na Pražské č. 99 byl postaven 1994 drobný, ale výrazný bytový dům s obchody, se symetricky komponovaným průčelím podle návrhu Martina Malce (*1963), který pak na Rudolfovské třídě navrhl rekonstrukci a přestavbu administrativní budovy Jihočeských mlékáren (1995) a řešení interiérů vestibulu a sálů Domu kultury Metropol (1996). Na Senovážném náměstí čp. 1616 vedle Metropolu vznikla 1996 budova lékárny s ordinacemi lékařů podle návrhu Darka Dupala (*1964). Bohatě členitá je budova EGE z 1998 od P. Hraby v Novohradské třídě č. 34. Cihlová budova firmy Okno – technik vznikla 1999 na nároží Novohradské a Alšovy ulice podle návrhu Josefa Vrany (*1939)

Na počátku 21. století byla realizována citlivá, ale osobitá přestavba a dostavba radnice z 2000 od Zdeňka Jirana (*1959) a Michala Kohouta (*1964) a rekonstrukce s dostavbou Krajského úřadu v ulici U Zimního stadionu č. 2 z 2001 od K. Zusky z Ateliérů A1. Lámaně oválná forma Domu s pečovatelskou službou Staroměstská v Nerudově ulici z 2001 je od Petra Bouřila (*1964) a kolektivu. Rekonstrukce a dostavba zimního stadionu, hliníková technicistní stavba s monumentálním vstupem z 2002 je od Atelieru EIS od Hynka Fetterle (*1950) a P. Hraby. Budova pojišťovny UNIQUA v ulici Fráni Šrámka, založená na průniku proskleného s kamenným blokem, z 2003 je od Martina Kouby (*1976) a Petra Prokopa (*1966). Na Mlýnské stoce č. 9a byl postaven 2003 obytný dům s prodejnou jako kostka zakončená trojúhelnými štíty podle návrhu architektů A. Malce, Antonína Malce (*1967) a Martina Malce (*1963). Rozsáhlý, technicistně pojatý nový vstupní areál nemocnice – horního areálu z 2003 je prací A + U design. Strohý, šedivý, ale důmyslně členěný kubus s heraklitovým obkladem Studia a tiskárny Jaroslava Karmáška v ulici Karla Weisse č. 9 z 2003 navrhl Ivan Kroupa (*1960). Provozně a urbanisticky pozoruhodná je přestavba bývalých vojenských pekáren na obchodně společenské centrum IGY s patrovým parkovištěm na nároží Pražské třídy a Pekárenské ulice z 2004 od Ateliéru 8000. Jde o polyfunkční objekt volného času, jakési klimatizované město v malém, akcentované do Pražské třídy červeným, firemními logy za noci zářícím kubusem. Z roku 2005 je obchodní středisko firmy Sika na Strakonické třídě čp. 2646 podle návrhu Z. Urbance, odsazovaný kubus s šedočerveným kamenným obkladem, gradující předsazenými terasami, nad kterým se vznáší zdaleka viditelné prohnuté ocelové křídlo střechy.

Ve městě vznikla v posledním období řada konstrukčně pozoruhodných mostů. Nový most přes Vltavu z 1984 byl proveden letmou montáží předpínaných železobetonových segmentů systému Freyssinet International od Pavla Cieslara (*1942). Následovala zavěšená železobetonová lávka pro pěší přes Vltavu z 1989 mezi Pražským předměstím a sídlištěm Vltava. Ocelová visutá konstrukce Dlouhého mostu je z 1998 podle architektonického návrhu Romana Kouckého (*1959), který také navrhl mostek od Resslovy ulice na Sokolský ostrov z 1999. Po povodních 2002 byl postaven tzv. Modrý most přes Malši mezi ulicemi Matice školské a Marie Vydrové. Konečně 2002 došlo k propojení historického jádra přes Sokolský ostrov na Dlouhou louku, a to dřevěným vyklenutým mostkem od Solní branky a visutou lávkou přes Vltavu osovanou na radniční věž, jejíž panelový chodník spočívá konstrukčně přímo na nosných kabelech podle návrhu B. Sovy z Atelierů A1. Další zavěšená pěší lávka je v prodloužení ulice E. Pittera od Atelieru 8000 z roku 2004. Soudobou tendenci situování hypermarketů na dopravně přístupných okrajích měst doprovází hangárový vzhled uzavřených bloků, který poruší jen někdy architektura vstupu jako u firmy Roller na Strakonické třídě z 1996 od Atelieru 8000 nebo u haly Globus z 2003.

V 2004 byl zbudován prosklený vstupní terminál areálu Nemocnice České Budějovice od ateliéru A + U Design. Z realizací 2005 lze uvést prosklené vstupní průčelí Českého rozhlasu v ulici U Tří lvů č. 1 od L. Erbana, v Jeronýmově ulici č. 19, na místě bývalého Malého divadla byla postavena obchodně administrativní budova s červeným keramickým obkladem ve střízlivém pásovém rastru a s vysokým řádem otvorů nad přízemím respektující měřítko okolí od P. Hraby a Filipa Kadrmase (*1970). Dopravně obchodní centrum Mercury podle návrhu Atelieru 8000, je podobně jako u obchodně společenského centra IGY polyfunkční, což je předpoklad, aby se stalo jedním z živých míst soustředění obyvatel města. Rozsáhlý čtyřpodlažní objekt zbudovaný 2007 obsahuje: v přízemí a v I. patře nákupní centrum a služby, na střeše je autobusové nádraží a další dvě podlaží technická se správní budovou ČSAD JIHOTRANS. Ve dvou suterénech je zde 700 parkovacích míst. V 2009 byla realizována dle návrhu ateliéru A + U Design novostavba Filzofické fakulty s rektorátem Jihočeské univerzity a budovy univerzitní knihovny podél Branišovské ulice. Podle návrhu Ateliéru 8000 byl realizován 2011 Multifunkční pavilon T1 a T2 u severního vstupu na Výstaviště České Budějovice, objekty splavněné Vltavské vodní cesty 2014 či rozsáhlá přestavba a dostavba obchodně společenského centra IGY 2  na konci roku 2017. Ateliér Kročák 2011—2012 stál za projektem a realizací celkové rekonstrukce a přestavby výškového hotelu Gomel na hotel a kongresové centrum Clarion. Stejná projekční kancelář 2015 vypracovala projekt centrálního parku Kampus Jihočeské univerzity a revitalizace budov v univerzitním areálu. V parku anglického typu byla umístěna Lavička Václava Havla (1936—2011) od architekta Bořka Šípka (1949—2016).

Kvantita bytové výstavby na sídlištích za posledních 25 let výrazně poklesla. Její forma se z podélných bloků změnila na osamocené objekty zpravidla krychlové formy, které napodobují tzv. viladomy, nájemní domy s otevřenými prostorami lodžií a balkonů v parkovém prostředí. Zde je však prostředí stejně pusté jako vzhled domů. Výjimku tvoří soubor 4 domů kultivovaného výrazu o 4 podlažích krychelného tvaru v ulici U Lesa na sídlišti Máj, bohatě ověšených balkony, se střešní terasou, z 2000 od Naděždy Pálkové (*1956) a K. Zusky. Tamtéž při ulici Antonína Barcala stojí opět čtyřpodlažní seskupení terasových bytů podkovovitého tvaru s garážemi ve sníženém přízemí z 1998, který pro firmu Tex-Color navrhl Ladislav Opletal (*1946). Po roce 2006 byly realizovány bytové domy Stromovka od Ateliéru Kročák, poměrně rozsáhlé budovy vkomponované na okraj cenného území krajinářského parku. V roce 2009 byl zbudován hmotově i pojetím pláště kontrastní bytový dům Studentská na nároží Husovy třídy a Studentské ulice od ateliéru A + U Design.