Mariánské náměstí

Z prostranství před Pražskou branou vycházely dvě dálkové komunikace: Pražská s odbočkou do Starého Města a Říšská k Plzni a dále do Německa. Směrem na východ odbočovala tzv. Dlouhá cesta, vedoucí podél vnějšího opevnění města k Svinenské bráně.

V 16. století zde stál zájezdní hostinec, podle majitele a současně poštmistra zvaný Na staré poště. Roku 1716 bylo před Pražskou branou postaveno sousoší Panny Marie Budějovické, obklopené sochami patronů města a světeckých ochránců proti moru, dílo místního sochaře J. Dietricha. Mělo vyjadřovat vděčnost obyvatel města za přežití morové epidemie 1713. V jeho blízkosti dal 1823 krajský hejtman August Longin Josef Lobkowicz (1797—1842) postavit dnes již neexistující kašnu v podobě antického chrámku; nevelký prostor kolem ní dostal jméno Lobkowiczovo náměstí. Severní frontu prostranství uzavírala od 1748 ohrazená střelnice měšťanských ostrostřelců, po jejím zrušení 1875 pivovarská pivnice se zahradou. Na rohu Husovy třídy postavili českobudějovičtí právovárečníci 1843—1845 kasárny. Na východním nároží stojí původně nájemní dům a později učitelský ústav, adaptovaný 1871 biskupem J. V. Jirsíkem na ústav hluchoněmých. Největší změny postihly Mariánské náměstí po 1949. Mariánské sousoší, překážející dopravě, bylo odstraněno, hostinec Na staré poště zbořen a na jeho místě postaven první výškový obytný dům ve městě. Záměr vybudovat na Mariánském náměstí nové divadlo vyvolal demolici restaurace Metropol a biografu Grand. Z plánu nakonec sešlo; náměstí se zvětšilo, ale zůstalo urbanisticky nedořešeno. Za počátek dotvoření tohoto problematického prostoru lze považovat novostavbu České pojišťovny, a. s., dokončenou 1997. Odmítnuty byly projekty zastavění prostoru rozměrnou obchodně-administrativní budovou. V rámci oslav 100. výročí Jihočeského divadla a jako připomínka nerealizovaného záměru výstavby divadelní budovy byla 2019 na náměstí zřízena mobilní divadelní scéna (tzv. Bouda), kterou zapůjčilo Divadlo bratří Formanů.

Mariánské sousoší bylo po restauraci v 90. letech 20. století znovu postaveno poblíž původního stanoviště. Po roce 1989 ztratily Mariánské kasárny původní význam a začaly sloužit civilním účelům, objekt byl 2005 prohlášen za nemovitou kulturní památku a po roce 2010 postupně upraven na hotel, galerii a komerční prostory. Kamenný rozcestník z 1910 na křížení Krajinské třídy a Na sadech, od 2003 prohlášený za kulturní památku, byl v roce 2020 restaurován. V rámci modernizace autobusové zastávky Mariánské náměstí vznikl 2021 nový autobusový záliv pro vozidla městské hromadné dopravy a linkových spojů nákladem 10,5 milionu korun, spolufinancovaným z fondů EU.