meteorologie

Experimentální vědou se stala v 17. století, kdy byly vynalezeny základní meteorologické přístroje. V Českých Budějovicích spadají počátky meteorologických pozorování do 1. pol. 19. století, ale souvislé a spolehlivé záznamy jsou až od 1875, kdy s měřením srážek začal v českém gymnáziu Josef Soběslavský. Na něj navázalo měření a pozorování všech základních meteorologických prvků, prováděné F. Weydem od 1886 v Skuherského ulici na stanici, která byla zařazena do staniční sítě Ústředního ústavu pro meteorologii a zemský magnetismus ve Vídni, po 1918 Státního ústavu meteorologického v Praze. V roce 1920 převzal stanici Jar. Maňák, který ji 1921 přemístil do Stecherova mlýna u Litvínovic a 1945 na městskou vodárnu. Od 1958 vedl stanici V. Hlaváč a po přemístění do nedaleké ulice S. K. Neumanna od 1976 do 2008 František Vavruška (* 1952). Ve městě byly činné i další stanice: v české rolnické škole s přestávkami 1890—1954, na letišti v Plané od 1938 do 1994 a v pobočce Českého hydrometeorologického ústavu v Rožnově od 1995 do 2014.

Provoz a aplikovaný výzkum v oboru meteorologie zajišťuje Český hydrometeorologický ústav, jehož regionální pobočka sídlí i v Českých Budějovicích. Ta udržuje v provozu mj. síť meteorologických stanic, zajišťuje sběr a zpracování dat a poskytuje informace. Meteorologie je vedlejším předmětem výuky na Pedagogické a Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity.

Na Senovážném náměstí byl 1925 postaven na náklady Okrašlovacího spolku meterologický sloup, dílo sochaře Jana Vítězslava Duška (1891—1966).