mapy a plány

Nejstarší mapou, na které byly zachyceny České Budějovice, je Klaudyánova mapa Čech z 1518 v měřítku asi 1 : 37 000. Její jediný výtisk se zachoval v biskupské knihovně v Litoměřicích (v Státním okresním archivu Litoměřice). Autorem byl pravděpodobně mistr Mikuláš Klaudyán († 1521), lékař, knihtiskař v Mladé Boleslavi, člen jednoty bratrské. Šlo o dřevořez vysoký 126 cm a široký 64 cm, v němž mapa zaujímá spodní třetinu. Patří mezi první cestovní mapy, což vyvolalo obrácenou orientaci kresby se severem dole. Vzdálenosti, vyznačené tečkami, jsou v českých mílích (9,250 km). Mapa obsahuje 280 značek a názvů míst, z toho 37 královských měst, označených korunou. Města byla klasifikována podle vyznání. České Budějovice patří mezi 7 katolických měst s obrázkem zkřížených klíčů.

Druhá tištěná mapa Čech, zachycující město Budweis, v měřítku 1 : 683 000 pochází z 1568 od protestantského duchovního Johannese Crigingera z Jáchymova (1521—1571). České Budějovice představuje mapový obraz Čech v měřítku 1 : 505 000, který 1619 připravil k vydání radní písař Starého Města pražského Pavel Aretin z Ehrenfeldu.

Okolí města se všemi tehdy existujícími vesnicemi první zachytil Jan Kryštof Müller, vojenský inženýr v císařských službách, ve své mapě Čech z 1720 v měřítku 1 : 137 000 (Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egerano adjuncti. J. B. Homann). Na něj navazuje Kreibichova mapa Budějovického kraje z 1830 v měřítku 1 : 240 600, o šířce 430 mm a výšce 400 mm (Kreibich, Franz Jacob Heinrich: Charte vom Budweiser Kreise des Königreiches Böheim, Prag, C. W. Enders 1830), uložená v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze.

První barevný plán města a okolí se nalézá na tzv. Prvním vojenském mapování z 1764—1767 v měřítku 1 : 28 800 (Österreichisches Staatsarchiv, Kriegsarchiv Wien, sekce 250, sign. B IX a 92). Podrobnější zobrazení města a okolí pochází z Hillenbrandova plánu z 1783. Je to rukopisný plán v grafickém měřítku 1 : 12 000, o šířce 880 mm a výšce 820 mm, orientovaný k východu (Hillenbrand, Franz: Situations Plan von der Gegend bei Budweis und Bergstädttel worauf die Lage dort befindlichen K. K. Artilerie Depozitorien zu ersehen).

Základem řady katastrálních map je mapa stabilního katastru z 1827 v měřítku 1 : 2 880, respektive 1 : 1 440 (originál i tzv. císařské otisky jsou uloženy v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze). Byla pořízena pro všechny katastrální obce; pro Suché Vrbné se ale císařské otisky nedochovaly (pouze tzv. originály se zákresy pozdějších změn). Z výsledků katastrálního mapování vzniklo též tzv. Druhé vojenské mapování.

Dalšími katastrálními mapami jsou: katastrální mapa města (předměstí) z 1827 v měřítku 1 : 2 880 (litografie, 79 x 65 cm, 4 listy); katastrální mapa města, cesta do obce Plavu a do Římova, z 1863 v měřítku 1 : 50 (rukopisná, kolorovaná, 32 x 49 cm); katastrální mapa města z 1870, měřítko asi 1 : 2 880, (rukopisná, kolorovaná, 64 x 54 cm, 9 listů); katastrální mapa města z 1875 v měřítku 1 : 2 880 (rukopisná, kolorovaná, 75 x 57 cm, 4 listy); katastrální mapa města asi z 1890 (rukopisná, kolorovaná, 58 x 70 cm, 13 listů); katastrální mapa města a okolí asi z 1890 (měřítko neuvedeno, tisk, 76 x 106 cm); katastrální mapa města z 1894 v měřítku 1 : 2 880 (litografie, 80 x 62 cm, 11 listů); situační plán města z 1898 v měřítku 1 : 8 640 (kreslil Franz Landspersky, vydal Bohumil Pejša, tisk, kolorováno, 66 x 82 cm); orientační plán Českých Budějovic z 1905 v měřítku 1 : 8 640 (kreslil Franz Landspersky, tisk, kolorováno, 42 x 51 cm).

Pro sledování novodobého vývoje jsou nezastupitelná mladší vydání katastrálních map a tzv. státní mapy odvozené v měřítku 1 : 5 000, jejichž 1. vydání z 50. let zachycovalo ještě stav z konce 30. let 20. století. (Ústřední archiv zeměměřictví a katastru v Praze)

Po roce 1989 byla vydána řada plánů města, z nichž je polohopisně nejdokonalejší plán Geodézie ČS z 1997 v měřítku 1 : 10 000, který vyšel 2005 již v 5. vydání.

Vývoj celé aglomerace lze sledovat na podrobných mapách v měřítku 1 : 25 000, počínaje aktualizovaným vydáním tzv. Třetího vojenského mapování z 20. let 20. století přes vojenské mapy (tzv. topografické sekce) z 50. let a od 60. let kontinuálně vydávané řady Základní mapy ČSSR (ČSFR, ČR) v měřítkách 1 : 10 000 a mapy v měřítku 1 : 25 000, 1 : 50 000 aj. Všechny jsou uloženy v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru.