ZAVŘÍT MENU

pověsti

Lidová vyprávění s historickým obsahem.

Námětem bývaly osobní vzpomínky účastníků, zápisy starých kronik i místní tradice, která uchovávala povědomí o různých událostech dávno minulých. Některé dochované hmotné památky přímo vybízely k snaze spojit je s určitou skutečností a vysvětlit jejich vznik. Původní strohé zprávy o historických událostech se postupem doby obohacovaly o různé podrobnosti, skutečné i vymyšlené, a vznikaly fantazii podněcující příběhy. K nejstarším patří pověst spojená s bludným kamenemdlažbě náměstí Přemysla Otakara II. poblíž Samsonovy kašny.

Tři kamenné tváře na průčelí městské sýpky z 1531 daly vzniknout pověsti o jeptišce Luise. Její postava se zrodila z mylné představy, že tzv. Nonnenhof proti hřbitovu na Piaristickém náměstí sloužil jako ženský klášter. Pověst obsahuje některé podrobnosti známé z vyloupení kostela Obětování Panny Marie 1724 a tváře spojuje s trojicí lupičů. Kamenné chrliče v podobě draka a kamenné žáby na severní stěně téhož kostela spojila lidová tradice s existencí loveckého hrádku na soutoku Malše Vltavy z doby před založením královských Českých Budějovic a začátkem výstavby dominikánského kostela. Pověst o zdánlivě zemřelé dceři místního pekaře Todta je ve skutečnosti téměř doslovnou pasáží z díla B. Balbína Miscellanea historica z 1681. Byla převzata ve snaze vysvětlit důvod označení domu v Krajinské třídě U Pekaře Todta a vznik příjmení jeho majitele. U některých místních pověstí je zřejmé, že měly posluchače varovat. Zdůrazňovaly nebezpečí hrozící těm, kdo by se v pozdních hodinách toulali ulicemi nebo se v noci zdržovali na určitých místech. Na hřbitově u kostela svatého Mikuláše se mohli střetnout s velkým černým psem, v ulicích potkat bezhlavého jezdce nebo u Černé věže vidět pohřební vůz, jak se sám od sebe rozjíždí. K pověstem však patří i ty, které varovná vyprávění vyvracejí. Představují výpověď těch, kteří se o jejich nepravdivosti sami přesvědčili a mohli je reálně vysvětlit.

K českobudějovickým pověstem patří také několik dalších, u nichž není jasný smysl a důvod, proč vznikly. Jednou z nich je pověst o Bílé paní v bývalé vojenské pekárně. Do repertoáru vypravěčů patřily také pověsti o různých strašidlech v měšťanských domech, která prozrazovala svou přítomnost tajemnými zvuky, ale nikdo je nikdy neviděl. Zvláštní skupinu místních pověstí představují literární zpracování. V pol. 19. století místní novinář E. F. Richter vybral ze starších kronik několik zajímavých událostí a dal jim literární podobu. Tak vznikly např. pověsti o Železné panně, údajném mučidle v hradební věži Spilhaybl, v němž 1420 zahynul tajný přívrženec husitů mezi obránci města, či pověst o prozrazené schůzce luteránského hejtmana v dubnu 1619 na popravišti a jeho ochotě vydat město stavovským obléhatelům aj. E. F. Richter využíval svých příběhů k politickým cílům; kladným postavám dal výlučně německá jména, kdežto záporné osoby měly jména česká.

Nejproslulejším pramenem i pozdějších českých zpracování českobudějovických pověstí se stala kniha Heimatbuch s texty W. Böhma, který je vydal již 1904 jako součást průvodce Die Stadt Budweis, 1924 pak v samostatné knížce Sagen aus Budweis und Umgebung. Výbor z nich v dvojjazyčné podobě připravily 2001 Alena LejskováJana Hronová. Roku 1921 vydal česky sbírku pověstí Ze starých Českých Budějovic učitel Václav Ambrož (1892—1979). Jejich úpravu pořídila 2003 Dagmar Blümlová. Analýzou českobudějovických pověstí se soustavně zabýval K. Pletzer

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

popraviště a popravy 

AUTOR:
Karel Pletzer

LITERATURA:
  •      AMBROŽ, Václav. Ambrožovy budějovické pověsti a povídky. Vyd. 1. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2003. 123 s. ISBN 80-86559-24-6.

  •      KRÁTKÝ, Radovan. Jihočeské pověsti: které se vyprávěly nebo ještě vypravují o starodávných událostech a lidech, jakož i neblahých umrlcích a bílých paních, o hastrmanech a světýlkách, o čertech, skřítcích, ohnivých přízracích a jiných divuplnostech... 1. vyd. Vimperk: VIK, 1996. 391 s. ISBN 80-85618-38-9.

  •      KRATOCHWIL, Karl a MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis: mit einer Sammlung von alten und neueren Sagen. Böhmisch Budweis : Karl Kratochwil & Comp, 1930. 568 s.

    [s. 526—546.]
  •      PLETZER, Karel. K českobudějovické pověsti o bludném kameni. Kulturní kalendář, červen, 1970.

    [s. 16—19.]
  •      PLETZER, Karel. K českobudějovické pověsti o železné panně. Kulturní kalendář, listopad. 1970, s. 18—21.

    [s. 20—23.]
  •      PLETZER, Karel.  Pověst o původu kamenných masek na českobudějovické solnici. Kulturní kalendář, září. 1970, s. 20—23.

    [s. 18—21.]
  •      PLETZER, Karel.  Pokus o zradu Č. Budějovic v dubnu 1619. Pověst a skutečnost. Kulturní kalendář, březen. 1971, s. 18—21.

    [s. 18—21.]