Bezděková Zdeňka

Pochází z rodiny českobudějovického školního inspektora. Vystudovala Dívčí reálné gymnázium v Českých Budějovicích, na němž 1926 maturovala. Po vysokoškolských studiích v Praze a Paříži působila od 1932 na gymnáziu ve svém rodišti. Po 1945 učila v Sušici a v Praze, od 1949 přednášela českou literaturu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, kde posléze vedla katedru filologie a psala učební texty pro studenty.

Roku 1934 debutovala v Jihočeských listech. Až po 1945 začala psát knihy pro děti, dívčí romány a romány pro dospělé čtenáře; bestsellerem literatury pro mládež se stala próza Říkali mi Leni (1948, přepracováno 1959) o děvčátku odvlečeném za protektorátu do Německa, původně napsaná jako psychologická beletristická skica. Ve svých knihách se zaměřila na psychologii ženských postav, např. v románu Bezbranný vítěz (1947), který se zčásti odehrává v Českých Budějovicích v období protektorátu a popisuje bombardování města na jaře 1945, či v próze Lásky nedočkavé (1970). Freskou jižních Čech v 2. pol. 15. století je trilogie Bílá paní (1979); Bludný kámen (1986); Orlík, hrad na skále (1994). Z roku 1995 je vzpomínková publikace Můj život s knihou s literárněhistorickým doslovem S. Cífky.