viadukt

V listopadu 1866 rozhodla smíšená komise o definitivním směru stavby železnice do Plzně, trať však kolmo přetínala několik silnic, vedoucích východním směrem na Rudolfov a Suché Vrbné. Lannova třída byla odkloněna směrem do Rudolfovské a vznikl úsek Nádražní třídy. Ze Žižkovy třídy byl postaven (směrem k plynárně nad kolejištěm nádraží) most pro vozy a pěší (odstraněn 1905). Na křižovatce s Rudolfovskou třídou vedly dvoje koleje v úrovni terénu a vzniklo závorářské stanoviště č. 173, později tudy vedly i koleje vlečky směrem k Rudolfovu.

Při stavbě nového seřaďovacího nádraží 1905 byl materiál odvážen do prostoru severně od budoucího nádraží. Tím vznikl nad úrovní terénu 4 m vysoký násep, což umožnilo vybudovat viadukt. V souvislosti s jeho stavbou bylo nutno v tomto prostoru zlikvidovat uhelné sklady a bednárnu. Původně vznikly 1906 dva trámové nýtované mosty: jeden pro tratě do Plzně a Prahy, druhý pro rudolfovskou vlečku, s jednou střední podpěrou. Do mezery mezi nimi byl při rekonstrukci kolejiště přistavěn 1967 další most. Ocelová konstrukce měla šířku 22,36 m, délku 28,6 m, výšku nad terénem 4,95 m. 

Během let 2012—2013 prošel viadukt celkovou rekonstrukcí včetně úpravy trolejového vedení a odvodnění. Stavba byla hrazena z projektu Modernizace trati České Budějovice – Nemanice I, jako součást transevropské dopravní stavby IV. koridoru. Rekonstrukce znamenala rozsáhlá dopravní omezení a její zahájení bylo podmíněno dohotovením Zanádražní komunikace v úseku Rudolfovská – Pekárenská. V roce 2020 proběhla oprava trolejového vedení.