ZAVŘÍT MENU

hornictví

V blízkém okolí Českých Budějovic probíhala především těžba stříbra, v menší míře zlata, dále železné rudy a uhlí. Stříbro bývalo dobýváno v pásu táhnoucím se východně od města a vymezeném na jihu Nedabylí, na severu Velechvínem. Přirozeným centrem této důlní oblasti se stal Rudolfov. O dolování stříbra u Vesců existuje ojedinělá zmínka 1385, těžební činnost se však naplno rozběhla až v 1. pol. 16. století: 1522 bylo povoleno otevření dolu u Nedabyle a pokusně se těžilo u Vidova. Roku 1532 začali horníci pracovat u Hlincové Hory, 1541 jsou zmiňovány doly u Srubce a Vesců. Počátky intenzivní těžby bývají kladeny do období 1544—1547, otevřeny byly doly u Suchého Vrbného, Pohůrky, Dubičného, Vráta a Hůrky. Důlní podnikatelé pocházeli z řad šlechty a měšťanů, kteří zakládali těžařstva za účelem společných investic. Většina dolů ležela na pozemcích města Českých Budějovic, což přinášelo vleklé spory o podíl na zisku a o místa pro stavbu hornických zařízení či obydlí. Správu důlních záležitostí vykonával hormistr spolu s dalšími úředníky horní správy. Po pol. 16. století se těžba rozšířila do oblasti Libníče, Jelma, Hlinska, Úsilného, Velechvína a také Dobré Vody, kde bylo získáváno zlato. Vytěženou stříbrnou rudu zpracovávala 1569—1611 budějovická mincovna. Od 1570 narůstaly potíže, zejm. se zaplavováním podzemních prostor. Úpadek h. završily válečné události 1619. Podle odhadu bylo v celém revíru za období 1547—1618 vytěženo přes 44 tun stříbra. Král Ferdinand II. Habsburský (1578—1637) přenesl titul horního města 1620 z Rudolfova na České Budějovice; město obnovilo 1624 v omezené míře těžbu, která se však příliš nevyplácela. Od 1752 začal do důlní činnosti investovat stát, 1762 soukromí těžaři. Pokusy o dobývání stříbrné rudy skončily 1922.

Železná ruda byla těžena v 16. století u Hlinska (od 1539), v 18. a 19. století kolem Hlinska, Dobré Vody a Suchého Vrbného, od 1841 také v okolí Hrdějovic, Hosína a Borku. Pro nevelkou kvalitu suroviny se těžba nevyplácela a ve 2. pol. 19. století skončila.

Na Českobudějovicku bylo dále těženo uhlí, a sice antracit a lignit. Ložiska antracitu byla známa již 1591, ale teprve od 1765 byl dobýván u Lhotic a Chotýčan. Kolem 1890 začala intenzivnější těžba antracitu v prostoru mezi Úsilným a Vrátem, zanikla však 1905; správní budova antracitových dolů se zachovala v ulici U Pily č. 2 v Novém Vrátě. Většího rozsahu nabyla těžba lignitu: od 40. do 60. let 19. století se dolovalo na Švábově Hrádku. Lignit byl těžen také u Korosek, Kamenného Újezda, Dobřejovic, Mydlovar a v dalších místech. 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

ražba mincí 

AUTOR:
PhDr. Daniel Kovář

LITERATURA:
  •      KOŘAN, Jan a KOUTEK, Jaromír. Rudní ložiska oblasti rudolfovské a jejich dějiny. Praha: Státní geologický ústav Československé republiky, 1947. 84 s., 8 l. obr. příl. Geotechnica; sv. 2.

  •      VONDRA, Václav. Dolování uhlí v okolí Českých Budějovic. In: Jihočeský sborník historický. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 1963, roč. 32, č.3–4, s. 110—125. ISSN 0323-004X.

    [č. 3—4., s. 110—125.]