pomníky

Prvním českobudějovickým pomníkem se stal pomník A. Lanny, k jehož odhalení došlo v nově zřízených městských sadech 24. 5. 1879. Bronzový podstavec s německým veršovaným nápisem a alegorickou reliéfní výzdobou i bronzovou sochu v nadživotní velikosti vytvořil vídeňský sochař Franz Pönninger (1832—1906), podstavec z červeného mramoru zhotovil bavorský kameník Erhart Ackermann; Lannův pomník dosahoval výšky 6,70 m.

Od 28. 10. 1883 stál v parku naproti budově Besedy českobudějovické pomník císaře Josefa II. (1741—1790), který nechal zhotovit Německý politický spolek; tvořilo jej bronzové poprsí od Victora Oskara Tilgnera (1844—1896), upevněné na mramorovém podstavci. Pomník byl stržen 28. 10. 1918. Podobný pomník císaře Josefa II. stál 1889—1918 také na návsi v Rožnově.

Pro 20. léta 20. století byla charakteristická vlna zřizování pomníků padlým v první světové válce v jednotlivých vesnicích. Z obcí, které administrativně patří k Českým Budějovicím, to byly Čtyři Dvory, Kněžské Dvory, Mladé, Nové Vráto, Nové Hodějovice, Rožnov, Suché Vrbné a Třebotovice. Dne 7. 6. 1925 byl ve Čtyřech Dvorech (v prostoru Větrné ulice) odhalen nevelký pomník pilota Antonína Ježka († 1923), který zde zahynul při předvádění seskoku padákem (pomník byl devastován mezi 1980—1982).

K nejvýznamnějším českobudějovickým pomníkům patří pomník biskupa J. V. Jirsíka. Myšlenka jeho zřízení se zrodila 1883, proběhly dobrovolné sbírky, ale k realizaci mohlo dojít až po roce 1918. Model pro Jirsíkovu sochu vytvořil 1919—1921 Josef Václav Myslbek (1848—1922) jako jedno ze svých posledních děl. Odlití do bronzu a konečná úprava sochy proběhla 1922—1923. Žulový podstavec a architektonická kompozice byly dílem architektů Antonína Balšánka (1865—1921) a Bohumila Hübschmanna (1878—1961), slavnostní odhalení Jirsíkova pomníku před Černou věží se konalo 28. 9. 1926.

Ve 2. pol. 20. let 20. století vznikly v Českých Budějovicích dva pomníky připomínající legionářské tradice: první z nich byl Zborovský pomník, který stál od 10. 7. 1927 (10. výročí bitvy u Zborova) na nádvoří Žižkových kasáren a zpodobňoval československého vojáka vytesaného v nadživotní velikosti z rozměrných kvádrů. Vytvořil ho sochař Otto Birma (* 1892) za architektonické spolupráce K. Chocholy. V rámci oslav 10. výročí vzniku samostatné republiky byl 28. 10. 1928 na Senovážném náměstí před hlavní poštou odhalen pomník legionářského plukovníka Josefa Jiřího Švece (1883—1918), rovněž dílo sochaře O. Birmy a architekta K. Chocholy; bronzové sousoší umístěné na kamenném podstavci představovalo skupinu legionářů se stojícím plukovníkem Švecem v čele.

Od 1929 připravovali členové odboru Národní jednoty pošumavské zřízení pomníku A. Zátky; model pro odlití bronzové sochy vytvořil sochař Bohumil Kafka (1878—1942), autorem architektonického ztvárnění se stal Pavel Janák (1882—1956). Zátkův pomník, i s kamenným podstavcem vysoký 6 m, byl umístěn před budovou radnice a odhalen 28. 9. 1936. Na hřbitově svaté Otýlie byl 28. 9. 1938 odhalen jednoduchý kamenný pomník českobudějovickým občanům padlým v první světové válce, který nechala zřídit Družina československých válečných poškozenců. V roce 1938 vznikl nevelký pomník s bustou prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka (1850—1937) před školní budovou v Novém Vrátě (myšlenku postavení Masarykova pomníku přímo v Českých Budějovicích se během meziválečného období nepodařilo realizovat). Počátek nacistické okupace přinesl likvidaci některých českobudějovických pomníků: socha A. Zátky byla z podstavce před radnicí sňata 17. 8. 1939, uložena v Městském muzeu a pravděpodobně 1943 roztavena (zachoval se odlitek). Koncem září 1939 došlo k odstranění pomníku J. V. Jirsíka, jehož socha byla také roztavena. Bronzové legionářské sousoší Švecova pomníku věnoval vládní komisař F. David v srpnu 1939 městu Pelhřimovu, kde bylo asi 1942 roztaveno. Zborovský pomník, počátkem března 1939 rozebraný, přečkal okupaci 1939—1945 v úkrytu. V květnu 1945 čeští občané strhli Lannův pomník, údajně jako symbol germanizace, a poškozený odklidili. Snaha po obnovení některých předválečných pomníků se realizovala jen v případě Zborovského pomníku (znovu odhalen 2. 7. 1945) a busty T. G. Masaryka v Novém Vrátě (znovu odhalena 1947); pro nákladnou obnovu Zátkova, Jirsíkova a Švecova pomníku představovala léta 1945 až 1948 příliš krátkou dobu (u Švecova pomníku navíc chyběla předloha) a po roce 1948 již něco takového nepřipadalo v úvahu (o obnovení Lannova a Jirsíkova pomníku se opět uvažovalo až roku 1968). V okolních obcích vzniklo několik pomníků obětem druhé světové války: v Nových Hodějovicích, Mladém, pomník Eduarda Hály (1945) ve Čtyřech Dvorech, jinde byla pouze připsána nová jména na stávající pomník padlým z první světové války (Čtyři Dvory, Kněžské Dvory, Rožnov, Suché Vrbné). V Českých Budějovicích byly oběti války připomenuty velkým křížem vztyčeným na místě dřívějšího Jirsíkova pomníku před Černou věží; malý kamenný pomník na konci Papírenské ulice připomíná oběti z řad zaměstnanců papírny.

Po roce 1948 došlo k opětovnému odstranění Masarykovy busty v Novém Vrátě, Zborovský pomník byl rozebrán kolem 1965. Prvním větším pomníkem, vzniklým v období komunistického režimu, se stal pomník J. Žižky z Trocnova; bronzovou jezdeckou sochu vytvořil 1926—1940 sochař Karel Dvořák (1893—1950) původně pro Prahu. Nakonec byla plastika na žulovém podstavci umístěna v Českých Budějovicích před radnicí, na místě někdejšího Zátkova pomníku. Odhalení proběhlo 6. 10. 1951 současně s přejmenováním Masarykova náměstí na Žižkovo. Koncem 50. let 20. století došlo z estetických i praktických důvodů k přemístění Žižkova pomníku do parčíku před budovou kasáren na Žižkově třídě. V roce 1957 byl ve východní části hřbitova svaté Otýlie veřejnosti předán pomník sovětských vojáků, padlých v Českých Budějovicích v květnu 1945; vytvořil ho sochař F. Mrázek ve spolupráci s architektem J. Vítů. Na monumentálním žulovém pomníku je reliéf dvou vojáků a deska se jmény padlých. Osvobození Českých Budějovic Rudou armádou připomínalo rovněž dělo na zděném zkoseném podstavci, umístěné od 1965 v parku proti budově Besedy českobudějovické (po 1990 odstraněno). Na hřbitově svaté Otýlie, poblíž starého krematoria, byl 1968 odhalen jednoduchý žulový pomník připomínající místo, kde nacisté za heydrichiády 1942 zpopelnili těla několika popravených.

Roku 1971 došlo v souvislosti s výstavbou sídliště Pařížské komuny ke zřízení pomníku Pařížské komuny u Pražské třídy před obchodním domem Družba; jeho autory byli architekti Leopold Petřík (1915—1986) a sochař Zdeněk Vojta (* 1932). Před Jihočeským muzeem na Senovážném náměstí byl 11. 12. 1972 slavnostně odhalen pomník Vladimíra Iljiče Lenina (1870—1924), jehož sochu v nadživotní velikosti, stojící na odstupňovaném podstavci, vytvořili Ludvík a Božena Kodymovi. Výtvarným doplňkem nového sídliště Šumava (Vítězný únor) se od 24. 5. 1979 stal pomník Klementa Gottwalda (1896—1953) v stávající ulici Jana Opletala; bronzovou sochu vytvořil F. Mrázek, architektonickou úpravu prostranství provedl O. Kubík. Na přelomu 1989—1990 došlo k odstranění pomníku K. Gottwalda i V. I. Lenina. Na místě bývalé židovské synagogy byl postaven pomník Židů umučených během druhé světové války v koncentračních táborech. Pomník, vytvořený sochařem Ivanem Tláškem podle návrhu českobudějovického výtvarníka R. Brichcína, pojatý jako sedmiramenný svícen ve tvaru rozevřené lidské dlaně, byl slavnostně odhalen 5. 7. 1992. Z iniciativy Klubu přátel Českých Budějovic byly obnoveny a 2. 10. 1993 odhaleny pomníky J. V. Jirsíka a A. Lanny na svých původních místech. Rovněž pomník s bustou T. G. Masaryka v Novém Vrátě se podařilo 1994 obnovit. Znovu postaven byl rovněž Zborovský pomník na prostranství poblíž Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě (2013). V roce 2015 byl na Senovážném náměstí zbudován a odhalen pomník v podobě torza stihačky Spitfire k uctění památky českobudějovických pilotů RAF.