Planá

Připomíná se 1261, kdy Vok z Rožmberka (před 1220—1262) věnoval třetinu desátků z Plané klášteru ve Vyšším Brodě. Ves se stala součástí českokrumlovského panství a příslušela k hradu Dívčí Kámen. Podle rožmberského urbáře z 1379 obhospodařovávali zdejší poddaní 11 lánů půdy. U Vltavy stál mlýn, rybolov v řece byl povolen pověřenému rybáři. V 16. století ves patřila k rychtářství v Kamenném Újezdě, přechodně tvořila i samostatnou rychtu. V roce 1611 Petr Vok z Rožmberka (1539—1611) odkázal Planou svému komorníkovi Janu Hagenovi ze Švorcpachu, 1654 byla součástí statku Černý Dub a vykazovala 12 usedlostí, z nichž 5 bylo neobydlených. Ves stagnovala a ve čtvrtině 18. století čítala jen 11 usedlostí. Závětí Jindřicha Václava Hagena z 1679 ji získal Václav František Kořenský z Terešova na Ostrolovském Újezdě. Jeho syn Jan Lukáš prodal 1687 statek Černý Dub s vesnicemi Homole a Planá Českým Budějovicím. Součástí jejich majetku ves zůstala do 1849, kdy se stala samosprávní obcí. V roce 1843 žilo v Plané 179 obyvatel ve 25 usedlostech, 1921 307 obyvatel (156 Čechů, 150 Němců) ve 41 domech. Od 1868 byla Planá osadou obce Homole, teprve 1990 se znovu stala samostatnou obcí. Roku 2001 měla 67 domů (z toho 10 neobydlených) a 237 obyvatel, roku 2011 zde bylo 71 domů (z toho 9 neobydlených) a 247 obyvatel, 2021 pak 76 domů (z toho 6 neobydlených) a 246 obyvatel.

Má charakteristický lokační vrcholně středověký půdorys vsi s obdélnou návsí, zastavěnou jen po delších stranách. Na návsi vždy stálo 11—12 usedlostí, na něž navazovala velmi krátká záhumenicová plužina. Ostatní plužina byla rozdělena do velkých tratí, parcelovaných převážně ve směru kolmém na okraj nivy, což bylo vzhledem k situaci vsi logické. Je proto pravděpodobné, že usedlosti neměly skutečnou dlouhou záhumenicovou plužinu ani ve středověku. Jedinou pozdější změnou byl vznik domkářské zástavby při obou koncích návsi, čímž došlo (zejm. na západní straně) k jejímu pohledovému uzavření. Na této straně bylo ukončení naznačeno již dříve poslední usedlostí severní strany, předsazenou do plochy návsi. Tato výjimečná poloha by mohla indikovat např. rychtu. Náves v Plané si zachovala tradiční hmotovou strukturu, pozoruhodnou uplatněním úhlových dispozic usedlostí čp. 16, 17 a 18 na její jižní straně, které se proto neobracejí do návsi štítem, ale podélnou frontou. Na severní straně návsi převažují domy se štítovou orientací, trojúhelníkovými štíty a jednoduchými fasádami (čp. 45, datovaný 1849, s klenutou branou), ale také zde jsou zastoupeny podélně situované usedlosti. Akcent návsi tvoří větší novogotická kaple. Zástavba byla ve 2. pol. 20. stol. částečně narušena a necitlivé zásahy pokračují i v současné době. Na jihovýchodním okraji vsi dominuje velký mlýn.

Po 1945 byl západně od vsi vybudován silniční obchvat, zajišťující spojení Českých Budějovic s komplexem vojenského letiště a leteckých opraven mezi Planou a Homolemi. Mezinárodní silnice E55 procházející mezi letištěm (od 2005 Letiště České Budějovice) a vsí určuje soudobou podobu celé obce. V 90. letech 20. století vyrostl poblíž mimoúrovňové křižovatky do Homolí architektonicky zajímavě řešený areál firmy Terms. Postupně vznikaly další průmyslové podniky Technicoat, Achilles, EWAC, závod společnosti EUROVIA a betonárka TBG. Po roce 2012 byl přestavěn obecní úřad a v intravilánu obce dostavěna skladovací hala firmy Abacus Electric. Na Vltavě, kde se kanál pro náhon mlýnu odděluje od řeky, vznikla 2015 malá vodní elektrárna Planá. Počátkem 20. let 21. století na jihu katastrálního území mezi hlavní komunikací E55 a vodním tokem Vltavy byly prováděny pozemkové úpravy parcel pro výstavbu rodinných či bytových domů a polyfunkčního objektu.

V obci byl 2011 péčí Petra Petrlíka (*1966) založen několikahektarový Sad smíření jako pietní místo k záchraně původních německých hrobů a k revitalizaci přeshraničních kontaktů.