ZAVŘÍT MENU

Kongregace Školských sester de Notre Dame

Ženská kongregace založená 1853, od 1909 po schválení papežem Piem X. (1835—1914) se stala institutem papežského práva.

Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame (do 1968)

Do českých zemí ji uvedl 1853 hyršovský kaplan Gabriel Schneider (1812—1867). Roku 1854 se první tzv. notredamky usadily v bývalém minoritském konventu v Horažďovicích. Z horažďovického mateřince se Kongregace Školských sester de Notre Dame rozšířila po českých zemích, na Slovensku, v USA a po 1945 i v Bavorsku, kde nalezly útočiště řeholnice německé národnosti odsunuté z Čech. Činnost sester se zaměřovala na výchovu a vzdělávání dívek a na péči o zdravotně postižené děti a sirotky. Po 1948, kdy jim stát znemožnil jakékoli pedagogické působení na mládež, začaly pracovat i v domovech důchodců a jiných sociálních zařízeních.

Do Českých Budějovic povolal notredamky 1871 biskup J. V. Jirsík, který je pověřil vedením ústavu hluchoněmých a první české obecné dívčí školy ve městě, kterou školské sestry otevřely v kongregačním domě U Svatého Josefa v ulici Na Sadech. Současně s tím zde provozovaly 1871—1931 i šicí školu. V následujících letech postupně otevřely opatrovnu, resp. mateřskou školku (od 1882), dívčí penzionát (od 1885), měšťanskou dívčí školu (od 1902), ženský učitelský ústav (1904—1942) a dívčí gymnázium (1945—1948). Zároveň zajišťovaly vedení domácnosti v biskupském semináři (1884—1950) a ve studentském semináři U Svatého Václava (1875—1950). Úměrně tomu se zvyšoval i počet řeholnic: 1871 ve městě působilo 11 školských sester (i novicek), 1900 jich bylo již 43 a ve 30. letech jejich počet pravidelně přesahoval číslo 60.

V roce 1930 byla Kongregace Školských sester de Notre Dame rozdělena na 4 provincie. Nově vzniklá Českobudějovická provincie zahrnovala téměř 40 filiálních domů (dislokovaných ve 32 místech diecéze) a na 300 řeholnic; její první představenou byla 1930—1936 Fabiola Dítková (1885—1952). V říjnu 1940 byly řeholnice nuceny uvolnit dům U Svatého Josefa pro potřeby okupační správy. Útočiště nalezly sestry i jejich školy především v nedalekém areálu Kongregace Sester Nejsvětější Svátosti (mateřská škola byla přesunuta do ústavu hluchoněmých). Školské sestry zde žily až do konce války, ovšem jejich školy byly 1942 zavřeny, a proto některé z nich vedly domácnost u petrinů redemptoristů, další pak dávaly soukromé hodiny či vyučovaly náboženství na veřejných školách. Obnovení plné činnosti kongregace po skončení války mělo jen krátké trvání. V období 1948—1949 byla všechna její školská zařízení zestátněna a 1950 byly sestry nuceny znovu opustit areál Na Sadech, jenž byl předán do rukou vojenské správy. Pouze v ústavu hluchoněmých mohly působit do 1957.

V roce 1991 se školské sestry vrátily do Českých Budějovic, kde v restituci získaly zpět kongregační dům v ulici Na Sadech a od září 1993 zde vedou Církevní mateřskou školku U Svatého Josefa

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

kostely a kaple    |   mariánské družiny    |   náboženské poměry    |   řády a kongregace    |   školství 

AUTOR:
doc. PhDr. Miroslav Novotný CSc.

LITERATURA:
  •      BERAN, Josef. Gabriel Schneider zakladatel Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame v Čechách. V Horažďovicích: Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame, 1931. 150, 221 s.

  •      JAKŠIČOVÁ, Dana. "Vezmi dítě a vychovej mi je!": učitelská a výchovná činnost Kongregace Školských sester de Notre Dame v Českých Budějovicích v letech 1871—1950. České Budějovice, 2003. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Historický ústav.

  •      JAKŠIČOVÁ, Dana. Dílo důvěry a lásky: působení Kongregace Školských sester de Notre Dame v českobudějovické diecézi v letech 1853-1948. České Budějovice, 2005. Rigorózní práce. Jihočeská univerzita, Historický ústav.

  •      Archiv Kongregace Sester Nejsvětější Svátosti v Českých Budějovicích.

  •      100 let 1953: 100 let Kongregace chudých školských sester de Notre Dame, 1953 (pamětní rukopis z 1953 v archivu kongregace).