židovské hřbitovy

Nejstarší židovský hřbitov v Českých Budějovicích byl za městskými hradbami na břehu Mlýnské stoky, v prostoru mezi ulicí U Černé věže, tehdy Židovskou ulicí, a Kněžskou ulicí. K pohřbům sloužil od 2. pol. 14. století do konce 15. století, kdy byl před Rožnovskou branou na levém břehu Malše zřízen druhý židovský hřbitov Oba středověké hřbitovy zanikly po tragických událostech ve zdejší židovské komunitě 1505—1506.

Nový hřbitov vznikl až po obnovení židovské obce v Českých Budějovicích; do té doby se pohřbívalo na židovském hřbitově v Hluboké nad Vltavou. Byl založen 1867 na severovýchodním okraji městského katastru v místě nazývaném U Křížku. Podle Seznamu hrobů z 1936 zde byl jako první pohřben David Waldstein († 1867). Nejstarší dochovaný náhrobek náleží Leopoldu Fürthovi († 1868). Posledním zde pohřbeným byl bývalý terezínský vězeň Hugo Hirsch († 1962).

Hřbitov má rozlohu 6 453 m² a jeho součástí byla i obřadní síň, pro zchátralost demolovaná po 1970, a domek správce (hrobníka), který se zachoval. Hřbitov je ve vlastnictví Židovské obce v Praze a celý jeho areál je památkově chráněn.

Nejstarší skupinu zdejších náhrobků představují tradiční židovské stély, pozdější náhrobky odpovídají řemeslnému a výtvarnému standardu své doby. Náhrobní nápisy jsou převážně hebrejské a německé, výjimečně, hlavně u pohřbů po 1945, hebrejské a české.

Na hřbitově jsou pohřbeny tyto významné osobnosti: krajský rabín Adam Wunder (1817—1905), rabín Karel Thieberger (1869—1938), hudební skladatel R. Kende, středoškolský profesor Lev Herz (1893—1976; urna s jeho popelem), matka spisovatele N. Frýda Klára Friedová, roz. Maierová († 1935), rodiče lékaře, spisovatele a výtvarníka K. Fleischmanna Adolf Fleischmann († 1934) a Františka Fleischmannová, roz. Kleinová († 1949), která přežila věznění v Terezíně.

Ve vstupním prostoru hřbitova byl 15. 10. 1950 slavnostně odhalen památník souvěrců umučených v nacistických koncentračních táborech a padlých v boji proti nacismu. Pískovcový památník ve tvaru tumby s hebrejskými a českými nápisy vybudovala Židovská náboženská obec v Českých Budějovicích, navrhla jej architektka Marie Schwarzová a zhotovil kamenosochař Josef Křivánek (* 1881).

Hřbitov byl těžce poškozen za německé okupace, kdy nacisté prodali náhrobky dvěma kamenickým firmám. Znovu došlo k jeho poškození po 1970. Od 1990 se hřbitov opravoval nákladem Úřadu města České Budějovice, Okresního úřadu v Českých Budějovicích, Židovské obce v Praze a univerzitního profesora Henryho O. Harta (1922—1992) ze Spojených států amerických, českobudějovického rodáka, syna profesora L. Herze. Úplná rekonstrukce není možná, chybí nejméně třetina náhrobků. Hřbitovní domek byl adaptován na pamětní síň zaniklé Židovské náboženské obce v Českých Budějovicích.