vojenské letiště

Po generální rekonstrukci letiště 1950—1952 byl umožněn provoz letadel proudové techniky. Díky modernizaci a strategické poloze u západních hranic bylo letiště začleněno do systému protivzdušné obrany. Využívalo ho výhradně letectvo Československé lidové armády. Dne 23. 4. 1952 převzal letiště 1. stíhací letecký pluk, který se sem postupně začal přesouvat z letiště Mladá u Milovic. Přechodně zde setrvávaly další letecké útvary, velitelské štáby, specializované letecké jednotky, armádní letecké opravny a dílny. Hlavním úkolem divize na jihu Čech byla ochrana vzdušného prostoru. Žádný z pluků nebyl v tomto období plnohodnotně vyzbrojený a Československé letectvo začalo budovat svou flotilu. Postupně se sem dostaly 1952 první proudové letouny s šípovitými křídly MiG-15. Severně od letiště na stanovišti Švábův Hrádek, byl v rámci zabezpečení letiště vystavěn radar typu P-3, který byl nahrazen 1955 navádějícím radiolokátorem P-20. Ve stejné době se na letiště dostaly letouny MiG-17, které byly do 1958 postupně doplněny o dvoumotorové stoje MiG-19 a v letech 1964—1966 o víceúčelové nadzvukové stíhačky MiG-21. Násilná okupace v srpnu roku 1968 započala na letišti 22. 8. jeho obsazením a narušením pravidelného chodu leteckého pluku. Normalizace a následné prověrky ukončily služební poměr řady zaměstnanců. Začátek 70. let byl ve znamení nástupu nové techniky, kdy letecká cvičení zpestřila ostrá raketová střelba. Nejvýznamnější událostí se pro letiště v Plané stal let bývalého příslušníka 1. stíhacího leteckého pluku V. Remka do vesmíru. Začátek 80. let byl spojen s přeškolováním posádky na stíhací letoun s měnitelnou geometrií křídel MiG-23 a na podzvukový cvičný letoun Aero L-39 Albatros. Situace po roce 1989 výrazně pozměnila chod Československé armády. Od 1990 byla v rámci organizačních změn rozdělena letka na stíhací a technickou. V té době začaly občanské aktivity pod hlavičkou Občanského fóra požadovat ukončení provozu letiště v blízkosti města a jeho přemístění do Bechyně, čemuž letectvo nevyhovělo, ale přijalo několik opatření k omezení letů. V prosinci 1992 přistál na letišti letoun BAe-146 Královského letectva RAF pilotovaný princem Charlesem, který přiletěl na návštěvu Českého Krumlova, při návratu na letiště mu předal soudek piva ředitel Budějovického Budvaru J. Boček.  Ke dni 31. 12. 1994, byl v rámci protivzdušné obrany státu zrušen po 42 letech v Českých Budějovicích 1. stíhací letecký pluk (Zvolenský), přes 50 let nositel bojových tradic československého zahraničního odboje. Od 1995 byla letecká báze Vzdušných sil Armády České republiky využívána výhradně pro vnitřní potřebu vojenské správy a pro experimentální činnost alokovaného pracoviště Vojenského technického ústavu letectva a protivzdušné obrany z Prahy. Od pol. 90. let 20. století z letiště zabezpečovaly speciály Armády České republiky příležitostnou přepravu vojenských kontingentů IFOR (The International Fellowship of Reconciliation) a NATO (North Atlantic Treaty Organization). V rámci ostrahy jaderné elektrárny Temelín působila na letišti 2001—2003 dvojice L-39. Většina armádní techniky byla přepravena do Čáslavi a opravárenská základna byla zrušena 31. 12. 2005. Tím bylo definitivně ukončena vojenská etapa letectví v Plané a zahájen civilní provoz Letiště České Budějovice.