Obor činností zabývající se prováděním bytových, občanských, průmyslových, inženýrských, dopravních a vodohospodářských staveb, jejich změnami a odstraňováním včetně výroby stavebních hmot, stavebnin a konstrukcí, montážemi technických zařízení a jejich údržbou.
V 19. století a 1. pol. 20. století se realizací staveb v Českých Budějovicích zabývalo několik desítek stavitelů, po první světové válce také stavební družstva. Práce spojené se stavbami bývaly zadávány místním firmám, náročnější budovy realizovaly často větší mimobudějovické podniky nebo se k jejich provedení spojilo více podnikatelů. Instalačními pracemi v novostavbách se zabývaly samostatné podnikatelské subjekty nebo řemeslníci. Velké stavitelské firmy tyto práce prováděly samy. Většinou měly také vlastní výrobu stavebních hmot.
V roce 1903 evidovalo Budějovické společenstvo živností stavebních 7 stavebních firem koncesovaných (asi 550 zaměstnanců, 60 učňů a 80 tesařských dělníků), 4 zednické mistry (celkem 165 dělníků), 4 tesařské firmy, 2 podniky na cementové zboží (Patzak a Hromádka, Ferdinand Hrbek), 2 štukatérské firmy (Ferdinand Vydra, Josef Hrbek), 9 pokrývačů (20 dělníků a 15 učňů), 3 dlaždičské firmy (6 dělníků a 2 učni), 9 kamnářů a 6 kameníků; do stavebních živností patřili i sklenáři, malíři pokojů a lakýrníci. Většinu stavebních zakázek získávaly velké stavební firmy: J. Pfeffermann, J. Hauptvogl v ulici 28. října č. 8 míval v 90. letech 20. století 230—378 dělníků, J. Stabernak v ulici U Černé věže č. 20 asi 250 dělníků, Jan Paťcha v ulici Fráni Šrámka č. 29 asi 392 dělníků aj. Soukromému podnikání byla ponechána volnost, investorem veřejných budov byl stát.
Intenzivní výstavba vedla k rozšíření výroby cihel, pokrokem v cihelnách bylo zavádění lisů místo různých forem a stavba kruhových cihelen. V okolí města společenstvo stavebních živností 1903 evidovalo 12 cihelen: na Pražském předměstí po zesnulém Josefu Pillmannovi (1860—1905) vlastnila cihelnu vdova Marie (42 dělníků), cihelna U Křížku Bohdana Francka (1857—1924) (60 dělníků), při Rudolfovské třídě stála cihelna Petra Peřinky (1850—1911) (45 dělníků), za bývalou plynárnou byla cihelna Friedricha Knappa (1847—1913) (34 dělníků), po levé straně silnice směrem do Dobré Vody byly založeny cihelny Vojtěcha Bendíka a Bohuslava Kebla, ve Čtyřech Dvorech Bratří Sattlerů a cihelna Josefa Taussiga, za Rožnovem a u Včelné měli své cihelny stavitelé J. Stabernak, J. Hauptvogl, J. Paťcha. Stavebníky jednotlivých obytných domů byli jednotlivci i továrny (např. tabáková továrna), družstva Havlíček a Domovina, a město. České Budějovice investovaly do stavby vodovodní a kanalizační sítě, do škol a do úpravy ulic.
Do roku 1948 zajišťovali stavební práce ve městě soukromí stavební podnikatelé. K 1948 byly zřízeny Československé stavební závody. Závod České Budějovice vznikl znárodněním stavebních firem Antonín Kubíček, Josef Mašek, Jan Marek, František Zasadil a Jihočeské podnikatelství staveb. Z ostatních firem byl utvořen 1949 Okresní stavební podnik. Rozhodnutím o reorganizaci Československých stavebních závodů vznikl 1. 11. 1951 ze střediska České Budějovice nový národní podnik Pozemní stavby České Budějovice se sídlem na Žižkově třídě č. 12., který zpočátku měl vlastní projektové oddělení. Pro opravy a údržbu bytového fondu byl 1966 zřízen Stavební podnik města Českých Budějovic. Kromě těchto stavebních firem měly ve městě své sídlo nebo pracoviště další postupně zřizované specializované stavební organizace jako Krajský zemědělský stavební podnik, Silnice, Vodní stavby, Stavební izolace, Stavby silnic a železnic a družstvo Stavopodnik. Projektové organizace se podílely na utváření města navrhováním nového architektonického výrazu: Drupos, Stavoprojekt, Hydroprojekt, Projekta a Pragoprojekt. Ze znárodněných cihelen byly 1950 zřízeny Jihočeské cihelny a vápenice. Později došlo k odloučení vápenic a 1952 byl název změněn na Jihočeské cihelny, národní podnik. V Českých Budějovicích zůstal v provozu jen závod 01 Suché Vrbné se zaměřením na výrobu plných cihel (k 1977 na 30 zaměstnanců, roční výroba 5,8 milionů korun) a závod 03 Suché Vrbné (k 1977 měl 24 pracovníků, roční výroba činila 4,1 milionů korun), kde se vyráběly tzv. cihly dírkované malé (CDM).
Poválečná obytná výstavba se zpočátku soustředila na obnovu částí zničených bombardováním, zvláště v okolí nádraží a Lannovy třídy. Od 50. let 20. století se rozšiřoval bytový fond města výstavbou nových sídlišť. Nejdříve bylo bezprostředně navazováno na stávající zástavbu na Lidické třídě a na severu města na Pražské předměstí, Staré Město, Voříškův dvůr (Strakonická třída), v dalších desetiletích byly vybudovány obytné soubory Vítězný únor (sídliště Šumava), Vltava a Máj. K bytovým domům přibyly základní školy, restaurace a maloobchodní prodejny. Největším stavebním podnikem se staly od 1951 Pozemní stavby s 5 závody v jižních Čechách. Se závodem Stavomontáže a s Mechanizačním závodem měly asi 6 000 pracovníků. Závod České Budějovice byl od svého založení zaměřen na bytové a občanské stavby. Od tradiční cihelné technologie s podélným nosným zdivem se 1965 přešlo k prefabrikovaným konstrukčním prvkům s cílem dosáhnout zprůmyslnění s. V bytové výstavbě bylo nahrazováno cihelné zdivo (domy typu T 11 a T 13) železobetonovým panelem a zaváděny nové konstrukční prvky (domy typu TO 6 B), které v příčném systému nosných prvků zvýšily rychlost výstavby. Od 1972 se na nebytové stavby používal bezprůvlakový skelet. Vybudovány byly další průmyslové a občanské stavby: závod Technoplyn (1952), mrazírny se zimním stadionem (1954), Jihočeské pekárny (1959), Jihočeské tiskárny (1962), teplárna (1965), Slévárna Škoda (Slévárna České Budějovice 1965), Jihočeské papírny (1967); v 70. letech obchodní domy Prior (6 000 m2 prodejní plochy), Družba a Centrum, Poliklinika jih, Dům kultury Metropol na Senovážném náměstí, budova Geodezie, areál zemědělské fakulty a Jihočeského biologického centra, hotel Gomel (456 lůžek), Podnik výpočetní techniky, budova telekomunikací na Pražské třídě (1978) a další. Pozemní stavby prováděly rekonstrukce továren Igla a Sfinx.
Po roce 1989 byly Pozemní stavby, s. p., v Českých Budějovicích postupně delimitovány na jednotlivé správy a závody. Pro správu zbylého majetku, který byl využíván společně, neboť byl těžko rozdělitelný, byla založena akciová společnost Stavounion se sídlem v Čechově ulici č. 1. Spravuje administrativní budovu na nároží Žižkovy třídy a Čechovy ulice, kde sídlí přes 50 firem, v Novohradské ulici provozuje největší ubytovnu v Českých Budějovicích. Od 2005 se jejím jediným akcionářem staly Českobudějovické pozemní stavby.
Českobudějovické pozemní stavby s. r. o., ČBPS, se sídlem v Žižkově třídě č. 12, stavební společnost vzniklá 1991 po delimitaci státního podniku Pozemní stavby a následně privatizovaná přímým prodejem 1993. Vlastní několik dceřiných společností. Provozy ve městě včetně přidružené výroby jsou soustředěny v areálu Vráto na Rudolfovské třídě, betonárna U Hada stojí při Branišovské silnici. Vedle bytové a občanské výstavby se firma od poloviny 90. let 20. století profiluje jako generální dodavatel i v průmyslové výstavbě. Její působnost je celostátní, ve městě se podílela zejm. na dostavbě areálu Jihočeské univerzity ve Čtyřech Dvorech, budování výrobních objektů podniku EGE v Novohradské ulici č. 34 (1993), výstavbě administrativní budovy Jihočeské energetiky (E.ON) na Lannově třídě (Čestné uznání Stavba roku ForArch 1994), několika etapách výstavby Obchodně ekonomického centra a Návštěvnického centra Budějovického Budvaru (1992—2004; Čestné uznání Stavba roku ForArch 1996), rekonstrukci 3 památkově chráněných objektů v Hroznové ulici pro Investiční a poštovní banku (1992—1995), výstavbě výrobní haly pro firmu Bosch (1996), nákupního centra Interspar (1997), přestavbě administrativní budovy Madety na Rudolfovské třídě (1997), dostavbě objektu Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Branišovské ulici č. 31 (1999), půdní vestavbě a celkové rekonstrukci pošty 1 na Senovážném náměstí (2001); stavbě továrního objektu Kern Liebers v průmyslové zóně v Okružní ulici čp. 607 (2001; Zvláštní cena poroty soutěže PRESTA – prestižní stavba jižních Čech 2002); novostavbě Domova s pečovatelskou službou Staroměstská v Nerudově ulici č. 2a (2002; projekt a realizace získaly několik ocenění); výstavbě nových bytových domů na sídlišti Máj (2005); přestavbě budovy psychiatrie Nemocnice České Budějovice na centrální laboratoře v areálu nemocnice v ulici Boženy Němcové č. 54 (2005), přístavbě a stavebních úpravách fotbalového stadionu SK Dynamo České Budějovice na Střeleckém ostrově (3. etapa 2005).
Od konce 90. let se společnost při zajišťování zakázek zabývá rovněž vlastní developerskou činností: záměr přestavby kasáren na Mariánském náměstí na obchodně společenské centrum, parkovací dům v ulici F. A. Gerstnera v místě roku 1942 stržené synagogy, bytové jednotky v ulici Jindřicha Šimona Baara a Skuherského ulici apod. K 2004 firma zaměstnávala na 500 vlastních pracovníků a dosáhla výkonů ve výši 886 milionů Kč.
Edikt a. s., stavební firma se sídlem na Rudolfovské třídě č. 95. Od 1991 se zaměřila především na provádění dopravních, pozemních a inženýrských staveb se specializací na železniční stavby, v 1995 rozšířené o práce v oblasti zabezpečovací a sdělovací techniky, telekomunikační techniky a montáže elektroinstalací. V lednu roku 1998 byla transformována na akciovou společnost. Zajišťovala např. rekonstrukci podchodů jih a sever v Železniční stanici České Budějovice (2000), provedla opravy objektů a zařízení Českých drah poškozených povodněmi v srpnu 2002 na území ve správě Správy dopravní cesty České Budějovice (2002), realizovala trakční trolejové vedení Pekárenská ulice – Nádražní třída a měnírnu MR-4 v Husově kolonii (2002), sanovala násep v km 247,8—248,0 trati České Budějovice – Plzeň (2003), podílela se na stavbě cyklistické stezky Stromovka – centrum města včetně lávky přes silnici I/3 a přes biokoridor (2004; Čestné uznání PRESTA). K 2003 firma vykázala výkony 264 milionů, měla na 90 zaměstnanců a vlastnila 50 % podíl v Edikt Plzeň s. r. o.
Hochtief VSB a. s. divize 1 o. z. a divize 9, sídlem v Okružní ulici čp. 544, českobudějovické divize společnosti Hochtief VSB a. s. se sídlem v Praze 8. Jejich tradice sahá k 1951, kdy byly založeny Vodní stavby n. p., k 1985 vznikl národní podnik Výstavba JE Temelín n. p. a po transformaci na státní podniky a privatizaci 1992—1994 Vodní stavby Temelín a. s. V letech 1994—1998 působily pod názvem Vodní stavby Bohemia a. s., 1998—2002 VSB a. s. Koncem 1999 se majoritním akcionářem VSB a. s. stal národní koncern Hochtief a sídlo společnosti se přesunulo ze Sezimova Ústí do Prahy. K 16. 1. 2002 došlo ke zrušení právní subjektivity divizí VSB ve formě s. r. o. a ke změně obchodního jména na Hochtief VSB a. s.
Hochtief VSB a. s. divize 1 o. z. je zaměřena na jihočeský, západočeský a severočeský region, poskytuje komplexní dodávky staveb a rekonstrukcí objektů – bytových a občanských, inženýrských, průmyslových, ekologických a vodohospodářských, dopravních a liniových. Hochtief VSB a. s. divize 9 poskytuje komplexní servisní a interní služby, zejm. elektromontážní práce, správu nemovitostí pro své objekty, developerské projekty. Zajišťuje kompletní dodávky a montáže lešení, pronájmy kontejnerů, bednění a drobné mechanizace, opravy osobních a nákladních automobilů a strojů. Divize disponuje velkým potenciálem přepravních prostředků silniční nákladní dopravy, včetně mobilních jeřábů.
K významným stavbám společnosti na území města patři rekonstrukce 2 skladových hal a výstavba 2 výrobních hal Bosch (1993), rekonstrukce pavilonu chirurgie a gynekologie Nemocnice České Budějovice (1995), výstavba čistírny odpadních vod (1989 a 1997), celková přestavba historického domu na Lannově třídě č. 3 s přístavbou do zahrady pro Československou obchodní banku (1995), rekonstrukce a přístavba nové části České národní banky na Lannově třídě č. 1 (1996), novostavba budovy Státního okresního archivu na Rudolfovské třídě č. 40 (1996), generální oprava Jiráskova jezu na Vltavě (1997), stavba nového Dlouhého mostu přes Vltavu (1999), rekonstrukce a dostavba zimního stadionu (2002), výstavba obchodně společenského centra s multikinem Čtyři Dvory (2002), přestavba hotelu Máj na Domov důchodců Máj (2003), stavba nákupního centra Globus (2003), realizace obytného komplexu 7 bytových domů s relaxačním centrem v místě bývalých kasáren ministerstva vnitra u Plavské silnice (2003) a obytného souboru 40 řadových domků Boršov – Včelná (2003), novostavba Vývojového centra a Energocentra Bosch (2005), bytových jednotek bloku A – sídliště Máj (2005), novostavba bytového komplexu U Trojice (ve výstavbě) a bytových jednotek bloku D – sídliště Máj (ve výstavbě). Společnost Hochtief VSB a. s. za 2003 dosáhla celkových tržeb ve výši 6, 2 mld. Kč a zisku po zdanění 142 milionů Kč.
Ing. Miloš Kačenka – Building, firma se sídlem v ulici Františka Halase č. 28 a provozem v Hraniční ulici čp. 2094, kterou založil 1990 Miloš Kačenka (* 1943). Dominantní činností jsou dopravní stavby, mosty, vodohospodářské energetické a inženýrské stavby. Provádí i stavby pozemního stavitelství. K realizacím ve městě se řadí rekonstrukce Mánesovy ulice u nádraží (1998; čestné uznání PRESTA), rekonstrukce 3 mostů a lávek na Strakonické třídě (2001), rekonstrukce Zlatého mostu (2002), rekonstrukce Krumlovského mostu přes Malši (2004), část kanalizačního sběrače „B“ od čistírny odpadních vod v Hrdějovicích až do Suchého Vrbného (1996—2004). Firma zaměstnává průměrně 100 pracovníků s výkony kolem 250 milionů Kč ročně.
Lumen a. s., firma se sídlem v Nemanické ulici č. 14 zajišťující kompletní dodávky v oboru elektro především pro nákupní centra, obchodně společenská centra, průmyslové a administrativní objekty. Lumen s. r. o. založili 1991 v Českých Budějovicích společníci Stanislav Gorčica (* 1957) a Bohuslav Dichtl (* 1957), 1999 došlo k přeměně na akciovou společnost. Roku 2003 byla Lumen a. s. oceněna zařazením mezi 100 nejlepších společností v České republice. K 2004 vznikla Lumen International a. s. sídlící na téže adrese. Mezinárodní holding zastřešuje činnost dceřiných společností v ČR, na Slovensku, v Polsku a doprovází investory a developery při expanzi do Rumunska, Bulharska a Chorvatska, kde založila další dceřiné společnosti. K hlavním činnostem se řadí projekce, inženýrství, elektroinstalace, slaboproudé systémy, kontrola, monitoring, servis a od 2005 energetika. Firma realizovala kompletní elektromontáže pro nákupní centra Kaufland (v celé ČR, na Slovensku a v Polsku spolu s centrálními sklady v ČR a Polsku), Baumax (realizace a servis celé sítě v ČR), Interspar, OBI, Hypernova a pro řadu dalších obchodních řetězců. V Českých Budějovicích k realizacím firmy patří také instalace v objektech Krajského úřadu v ulici U Zimního stadionu č. 2 (2000—2003), Kern Liebers (2001), Nemocnice České Budějovice (2004), Budějovického Budvaru (2004), IGY centra (2004) aj. K 2004 výkony společnosti přesáhly 443 milionů Kč při 135 zaměstnancích.
Mane stavební s. r. o., se sídlem a betonárnou v Okružní ulici čp. 2615, vznikla 1992 sloučením projekčních firem Romana Malláta (* 1959) a Jana Nedvěda (* 1957), zabývající se prodejem speciálních stavebních materiálů. Od 2003 se Mane stavební s. r. o. stala největší dceřinou společností Mane holding a. s. se sídlem v Praze, která se stará hlavně o koordinaci činností skupiny a developerské projekty. Firma působí v široké oblasti bytových, občanských a inženýrských staveb, které ve městě reprezentuje: 86 bytových jednotek (1998) a soubor bytových domů (2001) na sídlišti Máj, 43 řadových rodinných domků v Suchém Vrbném (2003), lékárna na Senovážném náměstí č. 1 (1997), administrativní budovy Jihočeské plynárenské ve Vrbenské ulici č. 2 (1997 a 2000), přístavba haly Umdasch Shop – Concept na Rudolfovské třídě č. 204 (2001), rekonstrukce sídla Krajského úřadu Jihočeského kraje v ulici U Zimního stadionu č. 2 (2001), přestavba torza hotelu Slunce na náměstí Přemysla Otakara II. č. 36 na obchodně společenské centrum Obchodní galerie Dvořák spojené s hotelem Dvořák (2001) stavba servisu Volvo firmy CIVA Trans v Okružní ulici v areálu Mane stavební (2002), rekonstrukce Zootechnického pavilonu v areálu Jihočeské univerzity ve Čtyřech Dvorech (2002), výstavba polyfunkčního domu v Resslově ulici č. 8 (2003) a v Holečkově ulici (2005), realizace vstupního terminálu Nemocnice České Budějovice v ulici Boženy Němcové č. 54 (2004). K zahraničním realizacím patří rezidenční byty v Rakousku (2005). Společnost k 2004 dosáhla s 206 zaměstnanci výkonů 467 milionů Kč.
Seterm CB a. s. se sídlem v Nemanické ulici č. 16, firma specializovaná na elektromontáže, projektovou a revizní činnost včetně správy nemovitostí, výrobu rozvaděčů a obchod. K 1992 vznikla na základě předchozí spolupráce konsorcia majitelů Seterm elektromontáže, k. s., přeměněná 2000 na akciovou společnost. Významnou pro rozvoj firmy se stal zejm. kontrakt pokládky kabelových tras včetně dodávek zemních prací pro Český Telecom a E.ON v České republice. K 30. 4. 2004 dosáhly výkony 132 milonů Kč (64 % obratu tvořily elektromontážní práce) a firma zaměstnávala 159 zaměstnanců.
Sexta, s. r. o., se sídlem v Plané u Českých Budějovic čp. 67, stavební společnost založená 1991, provádějící bytové, občanské, dopravní a průmyslové stavby v regionu. Provozovnu s výrobou betonových směsí má firma v Trhových Svinech, Ve městě realizovala rekonstrukci hlavní pošty 1 s přístavbou pro SPT Telecom na Senovážném náměstí č. 1, rekonstrukci historického domu pro pobočku Sparkasse Mühlviertel- West banky na náměstí Přemysla Otakara II. č. 6 (1995) rekonstrukci historického domu v ulici Karla IV. č. 7 (1998), novostavbu Universal banky (1997) na Rudolfovské třídě č. 88. K 2004 vykazovala výkony 115 milionů Kč a měla 74 zaměstnanců
Skanska CZ a. s., mezinárodní společnost uváděná k 2005 jako největší stavební firma v ČR. Divize Pozemní stavitelství Čechy, oblastní zastoupení pro Jihočeský kraj a Plzeňský kraj, sídlí v Nemanické ulici č. 14. V obou regionech provádí bytovou, občanskou a průmyslovou výstavbu; pilotním projektem v Českých Budějovicích se stala v červenci 2005 výstavba dopravně obchodního centra Mercury v prostoru bývalého autobusového nádraží. Divize Dopravní stavitelství je v Jihočeském kraji zastoupena regionálním závodem České Budějovice, který má na starosti komplexní dodávky staveb dopravního charakteru. Dále působí v regionu servisní závod Asfaltové technologie, který zahájil svou činnost ve městě novostavbou obalovny asfaltových směsí u Slévárny České Budějovice na Okružní třídě č. 1 v průmyslovém obvodu Nové Vráto (2005). Areál se správní budovou má rozlohu 1 ha, maximální výkon plně automatické věžové obalovny je 160 t/hod asfaltových směsí, očekávaná roční produkce dosáhne postupně asi 60 tisíc tun asfaltových směsí.
Strabag a. s., mezinárodní společnost činná ve všech oblastech stavebního průmyslu ČR, především v dopravním stavitelství. Strabag Bohemia a. s. se sídlem ve Vrbenské ulici č. 31 vznikla 1992, kdy na ni přešel majetek privatizovaného státního podniku Silnice České Budějovice. Na stejné adrese byla 1994 založena Strabag Česká republika a. s., společnost jediného akcionáře a zakladatele Strabag Österreich AG, se sídlem v Linci. K akvizici byla 1994 připojena českobudějovická firma Saremo a. s. Rakouská firma od 1997 získala většinový podíl v Strabag Bohemia a. s. (zánik 1998), fúzí vytvořenou společnost Saremo Strabag a. s. a postupně další podniky. Došlo k restrukturalizaci a rozšíření působnosti na celou Českou republiku. Souběžně probíhalo utváření koncernu stavebních firem Bauholding Strabag (ILBAU, Strabag a Stuag) v Rakousku a Německu. Roku 2000 vznikla společnost Strabag a. s. připojením celé sítě Ilbau a. s. v České republice jako součást jedné z největších evropských stavebních skupin. Sídlo společnosti se přesunulo do Prahy 5, Strabag České Budějovice ve Vrbenské ulici č. 31 získal status odštěpného závodu. Strabag se v ČR významně podílí na realizaci silniční a dálniční sítě, ve městě např. na stavbě trolejbusových tratí. Výkony v České republice 2004 činily 504 milionů eur, počet pracovníků 3 222.
Swietelsky stavební s. r. o., dceřiná společnost rakouského koncernu založená 1992. Česká centrála společnosti sídlí v Českých Budějovicích na Pražské třídě čp. 495 (k 30. 11. 2005 na základě fúze došlo k sloučení jmění zanikající firmy Silniční stavby a. s., působící od 1995 na téže adrese). Společnost roku 2004 v Česku zaměstnávala 825 pracovníků a dosáhla výkonů ve výši 2 206 milionů Kč. V Českých Budějovicích např. vybudovala nákupní centra Penny Market a Humanic u Strakonické třídy (1999), most v Boršově nad Vltavou (2003) a provedla rekonstrukci stadionu Sportovního klubu Policie České Budějovice (2003) Od 2003 se stala 100 % vlastníkem českobudějovické firmy Kašparů – Koller, Stavitelství s. r. o. ve Vrbenské ulici č. 6, založené 1998 a zabývající se dodávkami silničních a pozemních staveb, inženýrských sítí a čistíren odpadních vod.
VHS–Vodohospodářské stavby s. r. o. stavební firma sídlem Litvínovická silnice č. 4, která vznikla 1991 delimitací a privatizací výrobních složek státního podniku Povodí Vltavy, závod Horní Vltava České Budějovice a následnou privatizací firmy Vodohospodářské stavby s. p., České Budějovice. V období 1991—1992 působila pod názvem VHS plus, s. r. o. Zaměřuje se na realizaci kompletního ekologického programu, dodávky vodohospodářských hydrotechnických, inženýrských a ekologických staveb v oblasti inženýrského stavitelství (kanalizace, vodovody, základní technická vybavenost) a vodohospodářských staveb (revitalizace vodních toků, břehové opevnění a ochranná protipovodňová opatření) převážně na území jižních Čech. Firma jako člen sdružení získala titul PRESTA v kategorii vodohospodářské a ekologické stavby v roce 2001 za stavbu části Kanalizačního sběrače „B“ České Budějovice. Mezi realizace ve městě se zařadila např. obnova Zlaté stoky včetně přívodu vody do nádrže Bagr ve Stromovce, kanalizační a vodovodní shybka u soutoku Malše a Vltavy, stavby na obnově vodohospodářské infrastruktury města. Po povodni 2002 se firma výrazně podílela na likvidaci škod, včetně sanace lesoparku Stromovka a za opravu nábřežní zdi u Železné panny byla oceněna čestným uznáním PRESTA. K 2003 společnost vykázala výkony ve výši 213 milionů Kč při stavu 91 zaměstnanců.
Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., firma se sídlem a centrálou v Plachého ulici č. 28 v Českých Budějovicích, zaměřující se na výrobu stavebních materiálů a komponentů, součást mezinárodní skupiny Wienerberger (236 výrobních závodů ve 24 zemích v Evropě a USA uváděných k 2005). Při privatizaci státního podniku Jihočeské cihelny České Budějovice 1990 byl vložen hmotný majetek do firmy Jihočeské cihelny a. s. České Budějovice. Ta se 1993 stala akvizicí rakouského koncernu Wienerberger Ziegelindustrie AG, působícího v ČR od 1992. Fúzí s cihelnami Novosedly (Wienerberger Moravský cihlářský průmysl a. s.) a Hostomice vznikl 1995 Wienerberger Cihlářský průmysl, a. s. Společnost postupně ovládla a spojila další podniky v ČR, ke konci 2005 provozovala celkem 10 cihelen a závod na výrobu keramických překladů, nosníků a výrobů cihlářských forem. V Českých Budějovicích působila centrála firmy v České republice, závody bývalých cihelen v Suchém Vrbném byly zrušeny. Hlavním akcionářem se stal Wienerberger International N.V. se sídlem v nizozemském Zaltbommel. Ve svém sortimentu se firma zaměřuje na systém Porotherm (vysoce tepelně izolační, porozitované příčně děrované cihly), tvořený cihlami pro vnější a vnitřní stěny, keramickými stropy a překlady, maltami a omítkami. Doplňkový program tvoří lícové cihly Klinker a Terca. Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. dosáhla v roce 2004 obratu přes 2,5 mld. korun a zaměstnávala 710 zaměstnanců.
Zvánovec a. s., stavební firma se sídlem na Rudolfovské třídě čp. 597. Vyčleněním ze státního podniku Zemědělské stavby České Budějovice vznikla 1992 firma majitele Jaroslava Zvánovce (* 1941) a transformací k 2000 akciová společnost. Provádí hlavně vodohospodářské a zemědělské stavby v jižních Čechách, k českobudějovickým realizacím patří např. výstavba půjčovny zemědělských strojů Phoenix Zeppelin na Okružní třídě čp. 614 (2003). K 2004 měla společnost výkony 274 milionů Kč a 70 zaměstnanců.
Ve městě působily na počátku 21. století desítky dalších menších stavebních firem a jejich subdodavatelů.
AUTOR:
PhDr. Jiří Kopáček
DALŠÍ AUTOŘI:
Mgr. Václav Vondra
35 let Jihočeské cihelny : nositel Řádu práce : národní podnik České Budějovice. České Budějovice : Jihočeské cihelny, 1985. [37] s.
35 let oborového podniku Pozemní stavby České Budějovice, nositele Řádu práce. České Budějovice : [s.n.], 1985. ca 110 s.