dětské a mládežnické organizace

Nejstarší českobudějovickou organizací tohoto druhu je Junák, založený ve městě roku 1916. Další rozvoj dětského a mládežnického hnutí nastal v průběhu 20. let, kdy vznikly některé skautské organizace, např. Svaz junáků – skautů Republiky Československé, Sdružení socialistických skautů a skautek, Skauti práce, Spartakovi skauti a (po sloučení) Spartakovi skauti práce, Junáci volnosti apod. Došlo k založení místní skupiny Křesťanského sdružení mladých mužů (YMCA) a Křesťanského sdružení mladých žen (YWCA). Své dětské a mládežnické organizace měly v Českých Budějovicích v meziválečném období i politické strany. Patřila k nim především Mládež Československé strany sociálnědemokratické, řadil se k nim také Svaz mládeže německé sociálnědemokratické strany, Svaz socialistické mládeže, dále Říšská jednota republikánského dorostu, Mladá generace Československé národní demokracie, Mládež Národní obce fašistické, Mládež Národní ligy, Dorost Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské, krátkodobě zde působili také komunističtí Rudí průkopníci. Roku 1921 byl v Českých Budějovicích založen Komunistický svaz mládeže Československa (Komsomol), který působil jen 2 roky. Českobudějovická mládež se aktivně účastnila i činnosti tělovýchovných jednot, např. Orla, Sokola, Dělnické tělovýchovné jednoty apod.

Vznik trampského hnutí ve 30. letech 20. století ovlivnily příběhy J. Londona, za první světové války také působení tzv. zelených kádrů (vojenských zběhů). Rozvoj hnutí byl spojen s hospodářskou krizí a vývojem politické situace po nástupu fašismu. Boj proti němu se stal mj. součástí práce mládežnických organizací. V Českých Budějovicích začal pracovat Klub mladých a od 1936 Svaz mladých, v jehož rámci působily i trampské skupiny, např. Jack London klub. V období druhé světové války se dětské a mládežnické hnutí ve městě dostalo pod vliv fašistických organizací jako Vlajka, Kuratorium pro výchovu mládeže aj. Mnohé organizace byly rozpuštěny, jiné přešly do ilegality (např. Svaz mladých). K 13. 11. 1938 se některé organizace spojily a vytvořily Národní hnutí pracující mládeže (NHPM), které začátkem okupace přešlo do ilegality. Po jeho rozbití vznikaly další organizace, mj. Komunistický svaz mladé generace (KSMG). Roku 1943 se začal mezi mladé dělníky a studenty šířit časopis Předvoj. Stal se ilegálním orgánem nové organizace, Revoluční skupiny Předvoj. Mládež pracovala v mnoha ilegálních skupinách a posléze se zapojila do protinacistického odboje a partyzánského hnutí, případně bojovala i na frontách.

Po osvobození došlo k obnově předválečných dětských a mládežnických organizací. Především levicové skupiny vyvinuly snahu o sjednocení mládežnického hnutí. Během osvobozování Československa vznikly postupně Svaz mládeže Karpat, Svaz slovenské mládeže (SSM) a Svaz české mládeže (SČM), jehož součástí se stal i Svaz vysokoškolského studentstva a Junák. Dále byly utvořeny odbory mládeže politických stran a nové spolky a sdružení mládeže, včetně církevních. K tradičním patřily YMCA a YWCA, dále obnovené svazy církevní mládeže: Sdružení katolické mládeže, Svaz evangelické mládeže československé, svazy mládeže Církve československé husitské, Českobratrské církve evangelické a dalších církví. Vedle toho vznikla řada regionálních a místních spolků sdružujících mládež. Celý tento proces byl uzavřen rokem 1949, kdy došlo k založení jednotného Československého svazu mládeže (ČSM). Vznikaly první pionýrské oddíly Junáka, z nichž se později i v Českých Budějovicích vytvořila nová dětská organizace Pionýr. Její představitelé se výrazně podíleli na likvidaci skautingu. V průběhu 50. a 60. let byla veškerá činnost dětí a mládeže oficiálně soustředěna do Československého svazu mládeže a jeho Pionýrské organizace, která měla na území města několik desítek skupin, především při školách. Přestože jiné myšlenkové proudy nebyly z ideologických důvodů tolerovány, objevovaly se i některé alternativní skupiny, např. trampské nebo – pod vlivem dětských knih J. Foglara – různé tábornické oddíly a hnutí neorganizované mládeže, např. Vontská organizace města na přelomu 50. a 60. let 20. století. Českobudějovické dětské a mládežnické organizace se podílely také na tzv. stavbách mládeže, zejm. Lipenské přehrady. Při rozpadu jednotné mládežnické organizace 1968—1969 v Českých Budějovicích byla obnovena činnost řady organizací a skupin mládeže nebo vznikly nové. Podobně začaly působit i skupiny tzv. neorganizované; např. 1968—1970 obnovila krátkodobě činnost Vontská organizace, proběhly volby Velkého Vonta města, některé foglarovské kluby uspořádaly městské hry, např. Hon na Široka. V průběhu 1968 působilo vedle Československého svazu mládeže ve městě a na jihu Čech dalších 16 dětských a mládežnických organizací, např.: Svaz pracující mládeže (SPM), Juvena, Unie středoškoláků a učňů (USU), Svaz klubů mládeže (SKM), Česká tábornická unie, Junák, Pionýr, Svaz vysokoškolského studentstva Čech a Moravy (SVS), Svaz vojenské mládeže nebo Svaz mladých (pozdější Leninský svaz mladých).

Se zahájením tzv. normalizace 1969 byl opět jako jediná organizace dětí a mládeže ustaven Socialistický svaz mládeže (SSM), k němuž patřila Pionýrská organizace (PO SSM). Mnoho oddílů nepodlehlo normalizačnímu tlaku a existovalo dále v duchu romantických tradic dětského hnutí, zejm. tábornických. Taková společenství ve městě pracovala družinovým systémem a pořádala dobrodružné letní tábory i četné výpravy. Patří k nim např. oddíly Čtveráci, Šlápoty, Táborité, Toulavý vítr, Severka, Vikingové, Strážci. Některé dětské oddíly působily jako Turistické oddíly mládeže (TOM) v rámci Československého svazu tělesné výchovy nebo Československého svazu ochránců přírody (např. Stopaři). Od 1987 pracovala v Českých Budějovicích skupina hnutí Brontosaurus, zabývajícího se ekologickou výchovou.

Po roce 1989 začaly na území města obnovovat svou činnost četné dětské a mládežnické organizace, jejichž působení bylo komunistickým režimem znemožněno či přímo zakázáno: Junák, YMCA nebo Česká tábornická unie, navazující na tradice trampského hnutí. Sloučením několika pionýrských oddílů vzniklo 1990 v Českých Budějovicích 1. středisko svazu Zálesák, zaměřeného na pobyt v přírodě. S mládeží začaly opět pracovat tělovýchovné organizace Sokol, Orel i církevní společenství (např. salesiáni), svou činnost zintenzivnila mládež sdružená v nově ustaveném Hnutí dětí a mládeže českobudějovické diecéze. Z původního hnutí v rámci Socialistického svazu mládeže se na organizaci přetvořilo hnutí Brontosaurus, v rámci Československého červeného kříže se vyčlenila Mládež Červeného kříže, v organizaci dětských oddílů pokračuje také Okresní sdružení hasičů. Klub českých turistů navázal na činnost předválečných Káčat a turistických oddílů mládeže z 80. let (vznikla organizace ATOM). Pionýrská organizace se počátkem 90. let změnila na organizaci Pionýr, převážná většina oddílů z ní přešla k jiným dětským organizacím. Na působení Socialistického svazu mládeže navázal Svaz mladých. V tradici foglarovských klubů i různých neoficiálních, mj. také vontských skupin, pokračuje Sdružení žlutého kvítku. Bylo založeno v květnu 1990 v Českých Budějovicích, svou činnost brzy rozšířilo na území celé České republiky. Sdružení žlutého kvítku se stalo jedním z iniciátorů koordinačních schůzek zástupců dětských a mládežnických organizací, které byly od 1990 označovány jako Burza spolků a škol. Podobnou náplň mělo rovněž sdružení dětských a mládežnických organizací na území města JASPIS, působící 1991—1997, dále Vontská rada 1990—1993 a Rada mládeže města 1993—1996. Na koordinační činnost těchto organizací navázal tzv. Projekt Drak, připravený v různých obměnách návazných programů (Mozaika, Oáza aj.) některými pedagogy z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity a podporovaný magistrátem s cílem zajistit podmínky pro lepší využívání volného času dětí a mládeže, zejm. na sídlištích.

České Budějovice se opakovaně staly opěrným bodem význačné celorepublikové akce dětí a mládeže Bambiriády, konané mj. v podobě výstavy s aktivní přehlídkou ukázek dovedností, sportovních a kulturních vystoupení, tábornických i uměleckých dovednosti, ukázek činnosti na schůzkách, výpravách a táborech, určených pro širší rozsah věkových kategorií 15—26 let. Během Bambiriády 2000 byla v Českých Budějovicích poprvé prezentována idea vytvoření koordinačního a zastřešujícího subjektu pro organizace pracující s dětmi a mládeží. Další významný popud k ustavení podobných sdružení v krajích přišel ze strany České rady dětí a mládeže. Na jihu Čech se tak začalo formovat sdružení s názvem RADAMBUK – Rada dětí a mládeže Budějovického kraje. V dubnu 2003 se RADAMBUK stal členem České rady dětí a mládeže a nalezl sídlo v Domě dětí a mládeže v Českých Budějovicích. K 1. 1. 2005 vystupoval jako zástupce celkem 17 organizací a 754 jednotek, tedy oddílů, klubů, skupin, útvarů a měl 11 045 registrovaných členů. Specifickou regionální platformu setkávání a organizace diskusních a programových sekcí představuje tzv. Jihočeská vzájemná výměna zkušeností (JVVZ), vycházející z idejí legendární postavy dětského klubového hnutí Jana Šimáně (*1924); řečeného Galén a jeho pedagogické hry Březové lístky.